Maličké tělo s nepoměrně velkou hlavičkou, ohromné kulaté oči, měkké obrysy těla a něžné chmýří navrch. Tzv. juvenilní rysy již na pohled vyvolávají v mozku vylučování dopaminu, tzv. hormonu štěstí. Je to přirozená reakce, která zajišťuje péči o mláďata. Ta se sice o sebe nedokážou postarat, ale jsou vybavena tak, že se o ně postarají jiní. Jejich vzhled probouzí instinkty, potřebu pečovat a ochraňovat, tu provází i příjemné pocity.
Faktor roztomilosti
Již ve čtyřicátých letech minulého století definoval slavný německý zoolog a expert na chování zvířat, nositel Nobelovy ceny z roku 1943 za přínos pro biologii i poznání člověka Konrád Lorenz tzv. Kindchenschema. Vědecky popsal, jak typické znaky malého dítěte vyvolávají pečovatelské a ochranitelské snahy./1/
Kindchenschema (baby schéma z angličtiny) představuje přesně ty znaky, které považujeme za roztomilé. Nápadně velká hlavička se zářivýma očima, buclaté tváře a končetiny a nemotorné pohyby jsou přitom vlastní všem novorozencům, ať jde o lidská, nebo zvířecí mláďata. I ta v člověku vyvolávají blahodárné pocity, přímo Lorenz zmínil mj. štěňata nebo káčata./1/
Mláďatům podléhají ženy, muži i děti
Praktické experimenty s pomocí magnetické rezonance dokládají, že pohled na roztomilá stvoření povzbuzuje mozek k uvolňování dopaminu. Psychologové z University of Lincoln ve své studii dokonce dokládají, že dětské rysy roztomilosti dokážou rozeznat již tříleté děti. Na tzv. baby schéma, tedy obrázky miminek, koťátek nebo štěňátek reagují podobně jako dospělí./1,2/
Roztomilost přitom pozitivně ovlivňuje ženy, děti i muže. „Reakce na roztomilost je přítomná u každého, bez ohledu na rodičovský status nebo pohlaví,“ uvedl profesor Morten Kringelbach z Oxfordské univerzity. Ten se svým týmem vysvětluje roztomilost ve studii publikované v časopise Trends in Cognitive Sciences. Tato studie dokládá, že se roztomilost neomezuje pouze na vizuální rysy./2,3/
Baby schéma zahrnuje i dětské zvuky a vůně, ovlivňuje všechny lidské smysly. Právě tato schopnost dělá dle vědce roztomilost jeden z nejmocnějších nástrojů pro utváření lidského chování./3/
Nejkulaťoulinkatější je nej
Studie vědců z Univerzity z Michiganu identifikuje obecné parametry roztomilosti, které se dají aplikovat i na neživé předměty. Jejich výzkum za zaměřil na návrh roztomilého objektu. Vědci přitom sice narazili na specifika jednotlivých kultur, i tak dokázali roztomilost specifikovat jako kulatost, malost, nakloněnost a světlé barvy. Tyto parametry každému předmětu dají určitou míru roztomilosti a proto se také hojně uplatňují v líbivém designu./4/
Tak ošklivá, až jsou roztomilá
Jak bylo řečeno, roztomilost není výsadou lidí. Dokonce není ani výsadou těch nejkrásnějších zvířecích mazlíčků. Nejsou to jenom koťata, štěňata, káčata, ptáčata, medvíďata nebo malé opičky, hormon štěstí a lásku v nás probouzejí i ta nejošklivější a nejpodivnější zvířata. Sociální sítě, které ovládla i taková zvířata jako jihoamerický obří hlodavec kapybara nebo exotický obojživelník axolotl, to jenom potvrzují.
Oriana Aragonová, sociální psycholožka z Univerzity v Cincinnati, která se zkoumání roztomilosti věnuje dlouhodobě, pro National Geographic uvedla, že roztomilost je obrovským činitelem lidského chování. Vysvětluje, že i netradiční zvířata jako kapybara či axolotl pro své velké hlavy a nápadné oči pravděpodobně aktivují naši touhu pečovat a ochraňovat. Takové kapybary mají typické zakulacené tělo a vypadají zranitelně, což dle Aragonové hraje roli v našem pečovatelském instinktu./5/
Zvířata proti stresu
Pečovatelské instinkty člověku dělají dobře bez toho, aby reálně o někoho pečoval. Stačí sledovat obrázky nebo videa roztomilých zvířátek. Studie britských vědců z Univerzity v Leedsu potvrzuje, že zvířata i zprostředkovaně přináší pocity štěstí, uvolnění a pobavení. To platí i pro roztomilého klokana quokka, který je známý jako nejšťastnější zvíře světa a který byl předmětem této vědecké studie. Vědci mj. dospěli k závěru, že zvířecí obrázky a videa snižují míru úzkosti a stresu až o 50 procent. Mláďata fungují dle této studie nejlépe, ještě lépe obrázky zvířat společně s lidmi./6/
O ČLÁNKU: Co dokážou mláďata? Zlepšit náladu, jak potvrzují vědecké studie. I na fotkách probouzejí v mozku pocity štěstí
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Co dokážou mláďata? Zlepšit náladu, jak potvrzují vědecké studie. I na fotkách probouzejí v mozku pocity štěstí
Maličké tělo s nepoměrně velkou hlavičkou, ohromné kulaté oči, měkké obrysy těla a něžné chmýří navrch. Tzv. juvenilní rysy na pohled vyvolávají v mozku vylučování dopaminu, tzv. hormonu štěstí. Je to přirozená reakce, která zajišťuje péči o mláďata. Ta se sice o sebe nedokážou postarat, ale jsou vybavena tak, že se o ně postarají jiní. Jejich vzhled probouzí instinkty, potřebu pečovat a ochraňovat, tu provází i příjemné pocity.
Internet: /1/ Imperialbiosciencereview.com, /2/ Cell.com, /3/ psych.ox.ac.uk, /4/ Semanticscholar.org, /5/ canopy.uc.edu, /6/ biologicalsciences.leeds.ac.uk
Není modrá jako modrá…
Nemusí to být Britka, může být také z Francie, USA nebo Ruska.
Říše zvířat a rostlin
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit.
Čapí hnízda se pomalu plní
Nezbývá, než se těšit na první čápata…
Dejte zvířatům šanci
Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Příběh neposedné kočky se zaječí srstí, která údajně pamatuje dobu faraónů. A stojí jako (menší) poklady z pyramid
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Chcete víc?
f