Vesmírná elektrárna se silou vodíkové bomby. To je Slunce

Ať je zima, nebo léto, Slunce stále zůstává na svém místě. Září i za mraky jako obrovská ohnivá koule. Takový popis pro Slunce však není přesný. Tento plynný vesmírný obr totiž nehoří jako obyčejný oheň. Tvoří ho zejména atomy plynného vodíku, které se pod extrémní teplotou a tlakem mění v hélium. Vzniká při tom mohutná vlna energie na stejném principu, který využívá vodíková bomba.

Každou jedinou vteřinu

Slunce se dá označit za obrovský termojaderný reaktor, který permanentně pracuje miliardy let. Dle odhadů je stáří Slunce asi 4,6 let a svítit by mělo dalších 5 až 7 miliard let.

• Každou jedinou vteřinu Slunce přemění 700 miliónů tun vodíku na 695 miliónů tun hélia. Zbytek, tedy 4,5 miliónů tun vodíku, se každou vteřinou promění v energii, v 96 % v podobě elektromagnetického záření.
• Každou jedinou vteřinu vyzáří Slunce do svého okolí tolik energie, že by to stačilo k pokrytí energetických potřeb celého světa na více než tisíc let.
• Množství uvolněné sluneční energie dá vyčíslit jako 3,8 × 1026 joulů za vteřinu, tolik energie, kolik by všechny elektrárny v České republice vyráběly miliardu let.
• Každou vteřinu dopadne na osvětlenou část Země záření o energii asi 200 tisíc tera joulů. To je asi dvacet tisíc krát více, než kolik lidstvo v současnosti spotřebovává energie.

Slunce nabízí Zemi nesrovnatelně více energie, než se tady vyrábí. Už miliardy let sluneční energie ovlivňuje koloběh vody a vznik větrů na Zemi a vytváří tady optimální podmínky pro život. Na samotné hvězdě přitom panuje ohnivé peklo.

Milionkrát víc tepla

Slunce zabírá více než milionkrát větší prostor než Země. Na povrchu žhne teplotou vyčíslenou na nepředstavitelných šest tisíc stupňů Celsia. V nitru je to ještě mnohem více.

Jádro hvězdy má teplotu kolem 14 000 000 °C a tlak asi 20 1010 MPa, zatímco pozemský atmosférický tlak je pro srovnání jen 0,1 MPa. Právě v nitru Slunce probíhají mocné termonukleární reakce, kdy dochází ke vzniku množství energie. Ovšem než se energie dostane z jádra na povrchu Slunce, uplynout miliony let. Mezitím se škodlivé gama záření mění na životodárné teplo a světlo. Vzdálenost Slunce a Země je taková, že se z pekelného žáru Slunce na Zemi stává ráj. Sluneční paprsky tady skýtají příjemnou hřejivou lázeň, kterou si více než lidé s oblibou dopřávají kočky. Kočky teplo zbožňují, jako Boha přitom Slunce vyznávají i některé prastaré kultury.

Každou vteřinu se hmotnost Slunce s uvolněnou energií zmenší v souladu s Einsteinovou rovnicí relativity E =m.c² o 4 miliony tun. Stále ho však zůstává dost.

Hmotnost Slunce je asi 1 989 000 000 000 000 000 000 000 000 tun, což v hmotnosti odpovídá asi 330 tisícům planet parametrů Země. Takový obr to je.

^{Foto: Slunce, zdroj: Pixabay.com}

Slunce: Vesmírná elektrárna, která využívá sílu vodíkové bomby

Vesmír

Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice.

Magické představení, které noc co noc rozehrává noční nebe, je tady pro každého z nás, pro naši radost. Můžeme žasnout nad nad vesmírem a jeho tajemností, prostorem, jehož jsme sice miniaturní, stále však součástí.