Jakmile se savec stane vodním živočichem, již se nevrátí zpět na souš, alespoň dle nové vědecké studie. Vědci na základě zkoumání více než 5600 druhů savců dospěli k závěru, že neexistuje možnost, že by se vodní savci jako kosatky, delfíni či velryby někdy znovu adaptovali na život na souši.
Na souš a zase zpět do vody
Asi před 350 až 400 miliony lety se první ryby přesunuly z vody na pevninu, aby se z nich stali čtyřnožci (tetrapodi), prehistoričtí obratlovci, kteří se postupně vyvinuli v obojživelníky, plazy a savce. Většina savců zůstala na souši, ale někteří se v evoluční historii asi před 250 miliony lety zase vrátili do vody.
Video YouTube: Tetrapodi
K přechodu zpět do vody došlo opakovaně, a tak si vědci položili opačnou otázku, zda by se vodní savci mohli znovu adaptovat na život na souši. Nová studie, publikovaná v červenci 2023 v časopise Proceedings of the Royal Society B, myšlenku další evoluce vodních savců zavrhuje, a to studiem tisíců druhů. Vědci je rozdělili do čtyř kategorií: plně suchozemské druhy, druhy s určitými vodními adaptacemi, ale stále mobilní na souši, druhy s omezeným pohybem na souši a plně vodní skupiny, jako jsou velryby./1/
Porovnáním vlastností mezi těmito druhy vytvořili modely s odhadem pravděpodobnosti vývoje specifických rysů. Objevili práh mezi plně vodními druhy a těmi vodními tvory, kteří zůstali částečně mobilní na souši. „Zjistili jsme, že je možné přejít z plně suchozemského na semiakvatický, ale existuje nevratný práh pro některé vodní adaptace,“ uvedla vedoucí studie Bruna Farina ze švýcarské univerzity ve Friborgu pro Live Science. Proto je dle vědců šance, že se plně vodní živočichové, jako jsou velryby a delfíni, vrátí na pevninu, prakticky nulová./2/
Voda není vzduch
Plný přechod do vody je spojený s mnoha změnami, jako je například zvýšení tělesné hmoty umožňující udržet teplo v chladnějším vodním prostředí nebo strava podporující zvýšený metabolismus. Takové vlastnosti však zhoršují konkurenční postavení savců ve srovnání s pozemskými formami života.
Studie se však zaměřuje pouze na savce, jak je to s nevratností adaptace dalších linií tetrapodů musí ověřit další výzkumy. Myšlenka nevratné evoluce přitom pochází již z 19. století, kdy ji předložil belgický paleontolog Louis Dollo. Tzv. Dollův zákon nevratnosti říká, že žádný organismus se v evoluci nevrací do původní formy. Jakmile je komplexní rys v průběhu času ztracen v generační linii, je nepravděpodobné, že se znovu objeví v následujících generacích, a to ani kdyby se druh vrátil do stejných podmínek jako jeho prehistorický předek.
O ČLÁNKU: Není návratu. Delfíni, kosatky a velryby překročili kritický práh evoluce
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Není návratu. Delfíni, kosatky a velryby překročili kritický práh evoluce
Jakmile se savec stane vodním živočichem, již se nevrátí zpět na souš, alespoň dle nové vědecké studie. Vědci na základě zkoumání více než 5600 druhů savců dospěli k závěru, že neexistuje možnost, že by se vodní savci jako kosatky, delfíni či velryby někdy znovu adaptovali na život na souši.
Internet: /1/ Royalsocietypublishing.org, /2/ LiveScience.com, /3/ BusinessInsider.com, /4/ Vesmír.cz
ZVÍŘATA A ROSTLINY
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy a ptáci v korunách… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Příběh neposedné kočky se zaječí srstí, která údajně pamatuje dobu faraónů. A stojí jako (menší) poklady z pyramid
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
MALÁ DÁVKA RADOSTI
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…