Výbuch tisíckrát větší než Hiroshima a vůbec první zaznamenaná mega-tsunami. Vědci rekapitulují erupci sopky Tonga Hunga

Sílou erupce konkurovala erupci Krakatau v roce 1883, která vzala životy více než 36 tisícům lidí. Přestože si vyžádala „pouze“ 6 životů, dle autorů nové studie šlo o největší přirozenou explozi za více než 100 let. Výbuch odpovídá 15 milionům tun TNT. Je srovnatelný s jadernou detonací v Castle Bravo v USA v roce 1954.

Ničivá síla skrytá pod hladinou

Ohromná kuželovitá hora, podmořská sopka nazývaná Tonga-Hunga Ha’apai leží poblíž ostrovů Království Tonga v jižním Pacifiku. Právě tady 15. ledna 2022 proběhla erupce, kterou zaznamenal celý svět i moderní vědecké přístroje. Ty umožnily vědcům celou událost sledovat v reálném čase a také data důkladně analyzovat.

Erupce vytvořila nejvyšší zaznamenaný sopečný oblak s výškou 57 kilometrů a vyvolala atmosférické vlny, které několikrát obletěly planetu. Sopečná erupce představovala nejméně pět výbuchů o síle tisíckrát ničivější než bomba, která v roce 1945 otřásla japonskou Hiroshimou, jak referoval The Guardian./2/ Jen minutu po největší explozi spustila tsunami s výškou třicetipatrového mrakodrapu. Následovaly další vlny vysoké 45 a 17 metrů.

^{Video YouTube: Výbuch sopky Tonga Hunga}

Katastrofa v reálném čase i v počítačových simulacích

„Naše údaje dokazují, že vlny generované explozí zařazují Hunga Tonga-Hunga Ha’apai do kategorie mega-tsunami,“ uvedl pro server LiveScience geovědec Sam Purkis, profesor z University of Miami, který působí také organizaci pro ochranu a obnovu zdraví oceánů Khaled bin Sultan Living Oceans Foundation v Annapolis./3/

Dle Purkise je monitoring podmořských sopek mnohem složitější než těch na souši. Přesto se svým týmem shromáždil enormní množství dat. Rozsáhlá analýza satelitních a radarových map, snímků z dronů a terénního pozorování vedla k vytvoření počítačové simulace katastrofy, následně i studie do detailu přibližující výbuch Tonga Hunga, kterou 15. dubna 2023 publikoval odborný časopis Science Advances./4/

Jak se rodí tsunami?

Vědci ve své studii předkládají proces vzniku déle než hodinu mega-tsunami. Pomohla ji vytvořit členitá podmořská krajina, která zachytila vlny s nízkou rychlostí erupce. O to větší pak byla mega-tsunami. Počítačové simulace také odhalily význam korálových útesů lemujících tonžské ostrovy, které pomohly vlny potlačit, a tím snížily rozměry katastrofy. Pochopitelně přitom utrpěly značné poškození. Dle vědců vy se však měly z události vzpamatovat. Hovoří pro to archeologické důkazy o výbuchu podobně velké tsunami v 15. století a zkoumání korálů, které v roce 2013 nenesly žádné stopy katastrofy z minulosti.

Studie mj. potvrdila přínosy korálových útesů. Nejsou jen neoddělitelnou součástí mořského ekosystému, ale také skutečnou bariérou pro život na souši mořských ostrovů.

Výzkum vědců také vyzdvihl osvětové snahy před erupcí a bezpečnostní opatření, které se měly podílet na minimalizaci obětí. K těm má vést i následní výzkum a další monitoring podmořských sopek poblíž ohrožených ostrovů.

O ČLÁNKU: Výbuch tisíckrát větší než Hiroshima a vůbec první zaznamenaná mega-tsunami. Vědci rekapitulují erupci sopky Tonga Hunga

Říše zvířat a rostlin

Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit.

Dejte zvířatům šanci

Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.

Chcete víc?

f