Zajímavými výzkumy a pokusy z fyziky, chemie, robotiky či matematiky provede studentky středních škol osmý ročník akce Staň se na den vědkyní. Program plný přednášek, workshopů a diskusí s vědkyněmi i studentkami se uskuteční 10. února 2023 v Praze na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakultě elektrotechnické ČVUT. Počet míst je omezený. Studentky, které zajímá věda, se mohou zaregistrovat přes web do 31. ledna 2023.

Ilustrační foto: Věda, vědkyně v laboratoři, zdroj: Pixabay.com
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě
Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který v roce 2015 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Tento den každoročně připadá na 11. února a jeho cílem je připomenout zásadní úlohu žen ve světě vědy a podpořit jejich přístup k vědeckému vzdělání.
V roce 2021 podle údajů Českého statistického úřadu tvořily vědkyně jen 31 procent z celkového počtu lidí působících v tuzemském výzkumu. To nás řadí pod průměr v rámci zemí Evropské unie. V přírodních a technických vědách je pak situace ještě horší. Jak upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda, které je součástí Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v přírodních vědách byl v roce 2020 podíl žen zhruba 25 procent, u technických věd dokonce jen kolem 15 procent.
Za to, že ve výzkumu působí málo žen, může řada faktorů – včetně mnohdy přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na „mužské“ a „ženské“. A právě bořit tyto předsudky a dodat středoškolačkám odvahu i chuť zvolit si studium přírodovědných a technických oborů patří mezi hlavní cíle akce Staň se na den vědkyní.
Bohatší program i nová témata
Podle doktorky Jaroslavy Óbertové, vědkyně a hlavní organizátorky akce, se letošní program oproti loňsku opět rozšíří. Vědkyně, která se na FJFI ČVUT věnuje teoretické fyzice, upozornila, že středoškolačky mají na výběr 13 cvičení, meziročně o čtyři více.
„Tento rok se do akce zapojila katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Nabízí hned tři cvičení na různá témata z dozimetrie a také jednu dopolední přednášku od doktorky Thinové. Další nové cvičení je na téma kosmického záření,“ popsala Óbertová. Organizační tým se podle ní snaží program každý rok trochu obměnit a přinést nová témata. Óbertová připomněla, že loni započatá spolupráce s FEL ČVUT například obohatila akci o robotiku a programování. „Myslím, že i díky tomu se nám na předchozí ročník podařilo přilákat rekordní počet studentek,“ konstatovala Óbertová. Na akci se loni zaregistrovalo 80 středoškolaček, byť na samotný program jich nakonec přijelo o něco méně. „Z jejich ohlasů je zřejmé, že tento typ akce zaměřený na děvčata a techniku má smysl,“ zdůraznila vědkyně.
Dopoledne bude patřit trojici přednášek o částicové fyzice, energetice a dozimetrii. Účastnice si je poslechnou v budově FJFI ČVUT v pražské ulici Břehová.
„Chcete-li si popovídat o původu a účincích ionizujícího záření, jeho kladných i záporných stránkách, kde se se zářením tohoto druhu setkáváme a jak umíme jeho účinky využít v náš prospěch a na druhou stranu se před ním dostatečně chránit, přijďte,“ uvedla ke svému příspěvku doktorka Lenka Thinová z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT. Thinová vedle výuky spolupracuje na projektech souvisejících se životním prostředím. „Moje práce je kombinací měření v terénu a zpracování dat. Řešení různých problémů vás nutně chytne za srdce, zvláště měříte-li v zajímavých oblastech, jako jsou třeba jeskyně, okolí Temelína, Etny na Sicílii a mnohé další,“ sdělila vědkyně.
O výzvách v plynárenství pak pohovoří Šárka Jablonská, doktorandka z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT. Vědkyně a analytička se zabývá nyní velmi diskutovaným tématem nahrazení zemního plynu vodíkem. Třetí přednášející je Monika Robotková, doktorandka z katedry fyziky FJFI ČVUT. Robotková studuje srážky protonů na urychlovači RHIC v Brookhavenské národní laboratoři v USA.
Příležitost zeptat se i osahat si vědu
Polední čas bude patřit diskusi s vědkyněmi z obou fakult. Vedle Šárky Jablonské se jí zúčastní matematička, profesorka Edita Pelantová, fyzikální chemička doktorka Alena Zavadilová, obě z FJFI ČVUT, a Radka Vozábová, doktorandka katedry fyziky FJFI ČVUT. Poté začnou cvičení pod vedením zkušených vědkyň, doktorandek i studentek nižších ročníků ze zapojených fakult. Tato část se uskuteční na různých akademických pracovištích v rámci Prahy.
Ve vědeckých workshopech si středoškolačky například oťukají základy programování v jazyce Python, budou vyrábět solární lampy a navštíví laboratoř pro testování fotovoltaických systémů na FEL ČVUT. Další cvičení studentkám přiblíží třeba téma programování na kvantovém počítači IBM – Q a Modulo – matematický nástroj, který zjednodušuje počítání s velkými čísly.
Do světa robotů pak středoškolačky zavede cvičení doktorandky Jindřišky Deckerové z katedry počítačů a Centra umělé inteligence FEL ČVUT. „Zabývám se plánováním nejkratších cest vedoucích přes více míst. Tento problém se nazývá problém obchodního cestujícího a já se zaměřuji na jeho aplikaci v robotice,“ popsala Deckerová svůj výzkum. „A právě tuto aplikaci si účastnice můžou vyzkoušet i na cvičení, kde budou plánovat a programovat misi kráčejícímu robotu. Robot bude mít za úkol získat vzorky půdy z planety, na které se může nacházet život,“ sdělila vědkyně. Všechna cvičení skončí nejpozději kolem 17:00.
Podrobný program a informace o přednášejících najdete na: https://www.fjfi.cvut.cz/cz/media-a-verejnost/akce-pro-stredni-skoly/vedkyne
TISKOVÁ ZPRÁVA
KOČIČÍ NOVINY filtrují dobré zprávy. Zajímají nás i zprávy odjinud, dobré tiskové zprávy, pozitivní informace. Business nevynecháváme, ani PR články. Hledáme to dobré, také v oblasti komerčních sdělení, v komerční nabídce, především pokud jde o produkty a služby pro kočky, chovatele koček a milovníky zvířat obecně. Tento článek představuje právě Komerční sdělení, PR text. Nejde o redakční obsah, vznikl jako (tisková) zpráva odjinud.

ZVÍŘATA A ROSTLINY
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy a ptáci v korunách… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Nobelova cena trochu jinak: Nejbizarnější výzkumy letos mj. reprezentují vědci, kteří „oživují“ mrtvé pavouky
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Jeden z nejhorších invazivních druhů bolestivě kouše a napadá vše, co mu přijde do cesty. Agresivní mravenec už je v Evropě
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Snowshoe: Koťátka se rodí celá bílá, ale časem se zbarví. Vyroste z nich mohutná kočka s bílými „sněžnicemi“
Vědci odhalují skryté podsvětí. V extrémních teplotách objevili zcela nový ekosystém plný bizarních tvorů
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
MALÁ DÁVKA RADOSTI
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Roztomilost sama: Zoo Plzeň ukázala vzácný přírůstek. „Červený medvídek“ tady přišel na svět po letech čekání
Má pigmenty, které jinde v přírodě neuvidíte. Temný plodožravý pták se po dlouhých 14 letech rozmnožil na Svatém kopečku
Miloučký příběh masožravých papoušků v Zoo Praha: Mláďata adoptovali jejich vlastní rodiče
Patří mezi největší a nejagresivnější hady světa. A konečně se rozmnožili v Zoo Ostrava
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nobelova cena trochu jinak: Nejbizarnější výzkumy letos mj. reprezentují vědci, kteří „oživují“ mrtvé pavouky
Jeden z nejhorších invazivních druhů bolestivě kouše a napadá vše, co mu přijde do cesty. Agresivní mravenec už je v Evropě
„Gejzíry“ diamantů: Pohyb zemských desek nevyvolává jen sopečné erupce. Někdy může dle vědců na povrch chrlit i drahokamy
Vědci odhalují skryté podsvětí. V extrémních teplotách objevili zcela nový ekosystém plný bizarních tvorů
Vědci objevili nový druh démonického žraloka. Má bizarní zjev, trny, ale i „stoličky“ jako člověk
Nejsme tak hloupí, abychom využívali jen 10 procent mozku. Neurovědkyně vyvrací silně zažitý mýtus
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Snowshoe: Koťátka se rodí celá bílá, ale časem se zbarví. Vyroste z nich mohutná kočka s bílými „sněžnicemi“
Pozná kočka svého člověka? Samozřejmě, že ano. Hlavní roli však nehraje zrak
Že kočky nesnáší vodu? Najdou se i takové kočky, které vodu milují. Sphynx Cooper je láskou k vodě známý po celém světě
Kočka ví, jak pobavit. Video, ve kterém kočky sledují padající domino, má okamžitý antistresový efekt
Dřív nebo později to přijde. Dejte něco na stůl a čekejte… Kočka to shodí. Má k tomu své důvody. Znáte je?
