Haló, kde jste? Mimozemšťané se dosud nespojili se Zemí proto, že zde nevidí známky inteligence, uvádí studie

Pokud jsou současné vědecké teorie o stáří vesmíru platné, mají v jeho miliardy let starém rozměru mimozemské inteligentní bytosti dostatek prostoru na cestování na dlouhé vzdálenosti. Jejich návštěva Země je tedy pravděpodobná. Slavný Fermiho paradox pak předkládá otázku, jak je možné, že mimozemšťané doposud nenavázali kontakt se Zemí, když pravděpodobně vzhledem k rozměrům vesmíru existují. Spolu s fyzikem Enricem Fermim se ptá: Kde všichni jsou?

Dobrý den, sbohem Země!

To, že se doposud nespojili se Zemí, se dá vysvětlovat jako důkaz, že mimozemšťané neexistují. Jsou tu však i jiné teorie. Dle odborníků je možné, že mimozemšťané Zemi již navštívili v době, kdy tady ještě nežili lidé. Je také možné, že ji navštívili, ale lidé to nebyli schopni zaznamenat. To jsou jen některé z možných variant, se kterými vědci pracují.

V roce 2020 například vznikla studie publikovaná v databázi arXiv, která využívá moderní astronomii a statické modelování pro mapování vzniku a zániku inteligentního života v čase a prostoru napříč Mléčnou dráhou. Autoři studie počítali nejenom s pravděpodobností výskytu života, ale také se sklonem inteligentních tvorů k sebezničení. Dospěli k (ne)překvapivému závěru, že většina mimozemských civilizací, které kdy obývali naši galaxii, již pravděpodobně zabila sama sebe./1/ Databáze arXiv však nedávno přinesla i další, neméně zajímavou studii.

^{Video YouTube: Fermiho paradox (v angličtině)}

Co když se o nás prostě nezajímají?

Již dříve se ve vědeckých kruzích v souvislosti s Fermiho paradoxem objevila myšlenka, že mimozemšťané k nám ještě nedorazili třeba proto, že nemají zájem cestovat vesmírem. Amri Wandel, astrofyzik z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě však ve svém vědeckém příspěvku teorii nezájmu povyšuje na další úroveň. Popisuje, že inteligentní mimozemšťané se nemusejí zajímat o planety, které pro ně nemají zvláštní význam./2/

Pokud se v celém vesmíru vyvinul život na mnoha planetách, pak si inteligentní, technologicky mnohem vyspělejší mimozemšťané vybírají, kam se vydat. A Zemi si nevybrali. Nemusí být pro ně zajímavé všechny planety, kde existuje život.

V případě, že existuje mnoho obyvatelných planet, nemusí být obyvatelnost dostatečnou motivací pro mezihvězdný průzkum, kalkuluje vědec./2/ Takže Země mohla snadno z hledáčku inteligentních mimozemšťanů vypadnout proto, že jejich optikou tady nejsou žádné známky inteligence.

Jak daleko a jak dlouho jsme vyspělí?

Amri Wandel přesvědčivé známky inteligence spojuje s technosignaturami vyspělého života, tedy rádiové signály vysílané do vesmíru. Ty lidé začali vysílat před méně než 100 lety, tzn. že se naše signály zatím dostaly do maximální vzdálenosti 50 světelných let. Pravděpodobnost, že by se některá civilizace dostala tak blízko k Zemi, aby zaznamenala skrze vysílané vlny existenci lidí, je dle vědce minimální. Tím by byl Fermiho paradox vysvětlen.

Naše civilizace je možná vyspělá, ale vyspělá příliš krátkou dobu. I tak by se o její vyspělosti dalo polemizovat. Vědecký, ač doposud nerecenzovaný příspěvek by tak mohl vyvolat zajímavou diskuzi nejenom mezi vědci.

O ČLÁNKU: Haló, kde jste? Mimozemšťané se dosud nespojili se Zemí proto, že zde nevidí známky inteligence, uvádí studie

Chcete víc?

Vesmír

Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice. Anebo také můžeme sledovat, co se děje na Zemi…