Anály nepravděpodobného výzkumu (v originále Annals of Improbable Research) je redakcí humoristického časopisu, která každoročně uděluje Ig Nobelovu cenu za nejbizarnější, nejpodivnější či nejkomičtější výzkumy roku. Ještě před vyhlášením skutečných Nobelových cen vyzdvihuje vědce, kteří více než cokoliv jiného pobaví, rozesmějí, nebo dokonce naštvou. Letos se mezi desítku oceněných zařadil i tým, který se zaměřil na mrtvé pavouky.
Strojírenství trochu jinak
Te Faye Yapová a Daniel Preston z Rice University v USA využívají mrtvé pavouky jako mechanické uchopovací nástroje, získali proto Ig Nobelovu cenu za strojírenství. Ke své ceně, resp. svému výzkumu se přitom dostali náhodou…
„Při zařizování naší laboratoře jsme si všimli mrtvého, schouleného pavouka na okraji chodby,“ uvedla dle ČT Yapová. Vědci registrovali, že končetiny mrtvého tvora jsou přirozeně sevřené jako pěst, ale tlakem je lze roztáhnout a sevření otevřít. Tím lze z pavouka udělat „nekrobota“, jehož končetiny fungují jako kleště k uchopování různých předmětů./1,2/
Američtí vědci dali svým nevšedním výzkumem základ nekrobotice, nové oblasti výzkumu, která využívá složité architektury biotických materiálů ke konstrukci užitečných robotických komponent. V tomto případě jde o hydraulický mechanismus neživého těla pavouka./3/
Video YouTube: Ig Nobelovy ceny 2023, slavnostní ceremonie
Chloupky v nose, chytré wc nebo jídlo s příchutí elektřiny
V rámci slavnostního ceremoniálu, kde Ig Nobelovy ceny rozdávali skuteční nobelisté, se představili i laureáti ceny za medicínu, kteří se nevěnovali mrtvým pavoukům, ale přímo lidem. Počítali přitom chloupky v nosních dírkách, aby zjistili, zda-li je počet chloupků v obou dírkách stejný. Pokud ne, chtěli vědci přijít na to, proč.
Laureáti za epidemiologii se zase zaměřili na lidské výkaly. Vyvinuli inteligentní toaletu, která monitoruje lidské výkaly, aby v nich hledala stopy bakterií a virů. Jednotlivé uživatele přitom chytré wc pozná díky fotografiím análního otvoru.
Japonští vědci se zase rozhodli zabývat chutí jídla poté, co jazyk stimulují pomocí elektřiny. Zjistili, že elektrická stimulace mění chuť jídla, zvyšuje slanost potravin a funguje lépe než jakékoliv jiné koření.
O ČLÁNKU: Nobelova cena trochu jinak: Nejbizarnější výzkumy letos mj. reprezentují vědci, kteří „oživují“ mrtvé pavouky
▼ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Nobelova cena trochu jinak: Nejbizarnější výzkumy letos mj. reprezentují vědci, kteří „oživují“ mrtvé pavouky
Anály nepravděpodobného výzkumu je redakcí humoristického časopisu, která každoročně uděluje Ig Nobelovu cenu za nejbizarnější, nejpodivnější či nejkomičtější výzkumy roku. Letos se mezi desítku oceněných zařadil i tým, který se zaměřil na mrtvé pavouky.
Internet: /1/ Improbable.com, /2/ ČeskáTelevize.cz, /3/ ResearchGate.net
ZVÍŘATA A ROSTLINY
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy a ptáci v korunách… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Příběh neposedné kočky se zaječí srstí, která údajně pamatuje dobu faraónů. A stojí jako (menší) poklady z pyramid
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
MALÁ DÁVKA RADOSTI
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…