Již v roce 1923 publikoval britský geolog Herbert Henry Thomas zásadní studii o původu slavného monumentu Stonehenge, zasazeného ve Wiltshire v Anglii. Hledal v ní původ tzv. modrých kamenů, které tvoří vnitřní kruh prastarého pomníku. Tyto za vlhka skutečně modré menhiry na Salisburské pláni dle Thomase pocházejí z pohoří Preseli Hills v západním Walesu. Stejný původ přisoudil i pětimetrové kamenné desce, která je známá jako Oltářní kámen. To však již neplatí.
Ilustrační foto: Stonehenge, zdroj: Pixabay.com
Nový výzkum vede až do Skotska
Oltářní kámen, největší menhir ve vnitřním kruhu Stonehenge se dle nového výzkumu dostal na místo z mnohem větší dálky, než se 100 let myslelo.
„Zdá se, že Thomas chtěl, aby všechny kameny, které nejsou sarseny (nejsou zasazené ve vnějším kruhu), pocházely z omezené geografické oblasti. Toto základní tvrzení nebylo zpochybněno 100 let,“ uvedl pro Live Science Richard Bevins, čestný profesor geologie a věd o Zemi na Aberystwyth University ve Walesu. Právě ten vedl nový výzkum, který původ oltářního kamene hledá v severní Anglii nebo Skotsku. Své výsledky detailně popisuje v nové studii, publikované v říjnovém vydání Journal of Archaeological Science: Reports./1,2/
Zatímco Thomas „zcela správně“ určil zdroj některých kamenů v západním Walesu, Oltářní kámen pravděpodobně pochází z úplně jiného místa, možná z neznámého lomu v severní Británii, řekl Bevins./1/
Video YouTube: Stonehenge v minulosti a dnes
Tisíciletý kamenný monument
Stáří Stonehenge je odhadováno na 4 až 5 tisíc let. V jižní Anglii vyrostl během britského pozdního neolitu, aby byl v průběhu dalších tisíců let historii přestavován a doplňován. Modré kameny však údajně patří mezi nejstarší prvky památníku, přestože jsou pro zdejší krajinu netypické. Vzdálenost Stonehenge od západního Walesu, kde jsou tyto na zdejší krajinu exotické kameny doma, je 225 kilometrů. Dle studie jde o jednu z nejvzdálenějších známých vzdáleností od zdroje k staveništi prehistorického monumentu kdekoli na světě.
Oltářní kámen však mezi modrými kameny vybočuje. Je mnohem větší a na pohled z jiného typu skály. Při pátrání po jeho původu také pomohlo jeho složení s nezvykle vysokým množstvím barya.
Porovnáním geochemie a mineralogiických parametrů Olářního kamene se stálami táhnoucími se od jižního Walesu po západní Anglii nedošlo ke shodě. Vědci proto museli hledat dál. Dle Bevinse také není jisté, kdy do Stonehenge dorazil. Nejenže má původ, který neodpovídá původní teorii, záhadou je i jeho časová historie. Je možné, že by se na místo mohl dostat až během pozdější stavební fáze./1/
O ČLÁNKU: Co když je to jinak? Nová studie zpochybňuje původ Stonehenge. Věřilo se jí celých 100 let
▼ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Co když je to jinak? Nová studie zpochybňuje původ Stonehenge. Věřilo se jí celých 100 let
Již v roce 1923 publikoval britský geolog Herbert Henry Thomas zásadní studii o původu slavného monumentu Stonehenge, zasazeného ve Wiltshire v Anglii. Hledal v ní původ tzv. modrých kamenů, které tvoří vnitřní kruh prastarého pomníku. Tyto za vlhka skutečně modré menhiry na Salisburské pláni dle Thomase pocházejí z pohoří Preseli Hills v západním Walesu. Stejný původ přisoudil i pětimetrové kamenné desce, která je známá jako Oltářní kámen. To však již neplatí.
Autorský článek vytvořený člověkem, s vrnivou kočičí podporou samozřejmě. Při tvorbě článku nebyla jakkoli využita umělá inteligence AI. Čerpá především z dostupných zdrojů:
Internet: /1/ LiveScience.com, /2/ ScienceDirect.com, /3/ Cambridge.org, /4/ Stonehenge.cz
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
- Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
- Bělouši na dánském dvoře mají český původ. Národní hřebčín Kladruby je sem poprvé poslal již před 30 lety
- Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
- Paradoxní žáby: Z obrovského pulce se vyvine třikrát menší dospělý
- Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Velká zábava však může být i poznávání z dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně
POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?
NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Cestovatelé, kteří navštívili všechny země světa. Jsou jich stovky
Dobré zprávy pro zemědělce: Vědci zkoumají, jak na efektivní ukládání uhlíku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Nová studie nezpochybňuje stáří Stonehenge. Říká jen, že jeden z kamenů může být odjinud a dostal se tam třeba později.