Výbuchy sopek nebo zemětřesení nám připomínají, že planeta Země je neustále v pohybu. Zemské desky jsou sice z pevné horniny, ale vznáší se nad vířícím oceánem tekutého magnatu. Tak se během posledních dvou miliard let desky opakovaně oddělily od sebe, aby vytvořily oceány a kontinenty. Celý cyklus trvá asi 600 milionů let. Za dalších 250 milionů let by se měly zemské masy opět srazit dohromady, aby vytvořily superkontinent zvaný Pangea Ultima. Člověk už však po něm chodit nebude.
Ilustrační foto: Lávová krajina, zdroj: Pixabay.com
Co nás čeká? Nic hezkého…
Dle nové studie, která byla na konci září 2023 publikována v časopise Nature Geoscience, budou s nejvyšší pravděpodobností s novým superkontinentem z planety Země vymazáni savci. Počítačové modelování tepelné tolerance vůči klimatickým podmínkám na novém kontinentu nevyznívají pro savce, tedy ani člověka dobře./1/
Vědci na základě předpovědi pomocí klimatického modelu zohledňujícího změny povrchové teploty pevniny nového kontinentu dospěly k závěru, že se savci nedokážou novým podmínkám přizpůsobit.
„Superkontinent zdánlivě vytváří podmínky, které snadněji vedou k masovému vymírání,“ uvedl hlavní autor studie Alexander Farnsworth, klimatolog z University v Bristolu ve Spojeném království pro magazín LiveScience. „Formace superkontinentu se v geologické minulosti spojuje se čtyřmi z posledních pěti masových vymírání druhů,“ doplnil vědec./2/
Video YouTube: Vznik superkontinentu Pangea Ultima
Pangea a Amasia
Nový kontinent by měl v budoucnu vzniknout v oblasti kolem rovníku. Protože bude velký, nebude působit ochlazovací efekt oceánů. Pohltí více záření ze Slunce, které bude kvůli stárnutí vyzařovat o 2,5 procent více záření než dnes. V důsledku sopečné činnosti bude atmosféra kontinentu navíc zaplavena větším množstvím oxidu uhličitého, předvídají vědci./2/
Při teplotách nad 40 stupňů Celsia se začínají rozpadat regulátory teploty savců jako jsou potní žlázy a oběhový systém. Pangea Ultima tak bude neobyvatelná pro celý živočišný řad. Ovšem vědci také zvažují variantu, že by Pangea Ultima znamenala konec veškerého života.
Reálná je také možnost, že se teploty zvýší tak moc, že zabrání rostlinám realizovat fotosyntézu. Na druhé straně však počítačové modely vytvářejí i chladnější superkontinenty. V budoucnu by mohl vzniknout i chladnější polární střed Amasia. Tam by savci údajně měli přežít, ale o vlásek, píše LiveScience./2/
Je to sice 250 milionů let, avšak budoucnost se nám neustále přibližuje. Každým rokem se kontinenty posunou asi o 5 až 10 centimetrů. To je stejné tempo, jakým rostou nehty na lidským prstech./4/
O ČLÁNKU: Nová studie popisuje budoucnost jako žhavé peklo. Se superkontinentem zmizí z planety savci. A může být hůř…
▼ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Nová studie popisuje budoucnost jako žhavé peklo. Se superkontinentem zmizí z planety savci. A může být hůř…
Výbuchy sopek nebo zemětřesení nám připomínají, že planeta Země je neustále v pohybu. Zemské desky jsou sice z pevné horniny, ale vznáší se nad vířícím oceánem tekutého magnatu. Tak se během posledních dvou miliard let desky opakovaně oddělily od sebe, aby vytvořily oceány a kontinenty. Celý cyklus trvá asi 600 milionů let. Za dalších 250 milionů let by se měly zemské masy opět srazit dohromady, aby vytvořily superkontinent zvaný Pangea Ultima. Člověk už však po něm chodit nebude.
Autorský článek vytvořený člověkem, s vrnivou kočičí podporou samozřejmě. Při tvorbě článku nebyla jakkoli využita umělá inteligence AI. Čerpá především z dostupných zdrojů:
Internet: /1/ Nature.com, /2/ LiveScience.com, /3/ ScientificAmerican.com, /4/ EarthHow.com
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
- Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
- Nejen holubi a vrabci. V Bruselu v tisících poletují i tropičtí papoušci
- Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
- Tajemství podzimu: Proč stromy na podzim mění barvu listů?
- Bílí žraloci v zóně soumraku: Nová studie budí nové dohady o dění v hlubinách oceánu
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Velká zábava však může být i poznávání z dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
Tajemství podzimu: Proč stromy na podzim mění barvu listů?
Cena za komunikaci změny klimatu v Česku za rok 2023 putuje expertům z AMO
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Počasí ve městech má svá specifika. Na jeho modelování jsou potřeba superpočítače
Řasy na talíři: Stanou se jídlem budoucnosti? Anebo už jsou?
POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?
NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Živý klenot Zoo Ostrava: Vzácný primát obývá na celém světě jen desítku zahrad
Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
Nejen holubi a vrabci. V Bruselu v tisících poletují i tropičtí papoušci
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Tajemství podzimu: Proč stromy na podzim mění barvu listů?
Bílí žraloci v zóně soumraku: Nová studie budí nové dohady o dění v hlubinách oceánu
