Létáme daleko do vesmíru, pracujeme s nanočásticemi a otevřeli jsme dveře umělé inteligenci, která má nahradit člověka. Zdálo by se, že za chvíli nebude co objevovat. A přece… Stále je tu příroda, kterou západní věda spíše nezná, než zná. Zní to neuvěřitelně, ale většinu druhů rostlin, živočichů a hub jsme doposud nepoznali. A bohužel hrozí, že vyhynou dříve, než se tak stane.
Co všechno (ne)známe?
„Myslím, že většina lidí věří, že známe většinu druhů na Zemi… ale v nejlepším případě známe 20 procent druhů obývajících tuto planetu,“
…uvedl v rozhovoru pro Mongabay Mario Moura, profesor na Federální univerzitě v Paraíbě v Brazílii, která má největší rozmanitost flory a fauny ze všech zemí světa./1/
Jihoamerická země nabízí hned 325 přírodních parků nebo chráněných oblastí a dalších 660 soukromých rezervací. Většina parků se nachází v Amazonii, která zabírá více než polovinu území Brazílie a je domovem desetiny všech známých rostlinných a živočišných druhů na planetě. Jak říká William Magnusson z Úřadu pro výzkum Amazonie, ani se neví, kolik jich skutečně je./3/
Odborné odhady obecně hovoří pouze o 10 až 20 procentech druhů, které západní věda zdokumentovala. Vědci také ovšem pouze odhadují, kolik druhů na Zemi vlastně existuje. Studie odhadují, že je dnes na Zemi 5 +/- 3 miliony druhů, pojmenovaných je jich asi 1,5 milionu./4/
Video YouTube: Brazílie (dokument)
Potíž s vědou je i v tom, že s novými druhy se zásadně rozšiřuje i databáze. V současnosti máme více taxonomů popisujících druh než kdykoliv předtím a jejich počet roste rychleji než míra popisu druhů. Popis nových druhů tak trvá příliš dlouho.
Jen od roku 2020 vědci klasifikovali například 100 000 nových druhů rostlin a hub. Tímto tempem by však dokumentování celého života na Zemi zabralo celá staletí. A znovu vyvstává hrozba, že většina druhů zanikne dříve, než je pojmenujeme./2/
Není to tak zlé. Anebo ano?
„Mnoho druhů, které jsou pro vědu nové, jsou již známy a používány domoroci v oblasti původu. Jsou to lidé, primární správci přírodního bohatství, kteří často mají jedinečné místní znalosti,“
…objasňuje nedostatky západní vědy Alexandre Antonelli, ředitel vědy v britské Kew Royal Botanic Gardens, Kew./2/
Právě slavná vědecká instituce v projektu Kew’s State of the World Plants and Fungi také poskytuje pravidelné hodnocení současných znalostí o rozmanitosti rostlin a hub na Zemi. Vychází přitom z odborných znalostí 200 přispěvatelů z více než 100 institucí ve 30 zemích, aby dokládala celosvětové úsilí o spolupráci a zkoumala celosvětové hnací síly podporující biologickou rozmanitost. Poskytuje nové poznatky o riziku vyhynutí, identifikuje kritické mezery ve znalostech, ale i to, jak je řešit./5/
Malý hnědý ptáček
Má překvapivě silný hlas a zpívá i v zimě
Nové objevy 2023
Vědci ze zmiňované Key Garden také pravidelně přispívají k popisu nových druhů, jenom v roce 2023 pojmenovali přímo v Key a dalších partnerských organizacích po celém světě 74 rostlin a 15 hub. Příkladem za všechny je vzácná orchidej z Madagaskaru Aeranthes bigibbum, kterou chrání neméně vzácný pták vanga přilbová (Euryceros prevostii). K novým druhům roku 2023 patří i madagaskarský gekon Uroplatus garamaso.
V Tazmánii zase vědci objevili endemickou žábu Churamiti maridadi, pavouka Venomius tomhardyi nebo hned šest druhů miniaturních chameleonů.
V ekvádorských Andách byla objevena tolkienova žába (Hyloscirtus tolkieni) nebo had pojmenovaný po Leonardu di Capriovi. Další nově objevený had z Peru je zase pojmenovaný po herci Harrison Fordovi, ač řada vědců proti pojmenovávání po slavných osobnostech protestuje.
V neposlední řadě objevujeme i hlubiny oceánu a s nimi také nové druhy žraloků.
AUTORSKÝ ČLÁNEK
Vědecký pokrok pádí vpřed, příroda je stále neprobádaná. Zatím známe méně než 20 % rostlin a živočichů
Létáme daleko do vesmíru, pracujeme s nanočásticemi a otevřeli jsme dveře umělé inteligenci, která má nahradit člověka. Zdálo by se, že za chvíli nebude co objevovat. A přece… Stále je tu příroda, kterou západní věda spíše nezná, než zná. Zní to neuvěřitelně, ale většinu druhů rostlin, živočichů a hub jsme doposud nepoznali. A bohužel hrozí, že vyhynou dříve, než se tak stane.
Autorský článek vytvořený člověkem, s vrnivou kočičí podporou samozřejmě. Při tvorbě článku nebyla jakkoli využita umělá inteligence AI. Čerpá především z dostupných internetových zdrojů a literatury.
Internetové zdroje: /1,2/ Mongabay.com, /3/ iRozhlas.cz, /4/ Science.org, /5/ Key.org
a
ZVÍŘATA A ROSTLINY
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy a ptáci v korunách… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Příběh neposedné kočky se zaječí srstí, která údajně pamatuje dobu faraónů. A stojí jako (menší) poklady z pyramid
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
MALÁ DÁVKA RADOSTI
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…