Přeskočit na obsah

„Gejzíry“ diamantů: Pohyb zemských desek nevyvolává jen sopečné erupce. Někdy může dle vědců na povrch chrlit i drahokamy

Britští vědci se vydali hluboko ke středu Země a 500 milionů let zpět, aby objevili vzorec, dle kterého dochází k masivním erupcím s „gejzíry“ diamantů. Využili přitom pokročilé počítačové modely, aby objasnili nestability materiálů hluboko v zemské kůře a lokalizovali erupce s velkým výbušným potenciálem.

Diamantová pláž, Island

Ilustrační foto: Diamantová pláž na Islandu, zdroj: Pixabay.com

Kde hledat diamanty?

Diamanty se tvoří hluboko v zemské kůře, přibližně 150 kilometrů pod povrchem, avšak velmi rychle se mohou dostat na povrch prostřednictvím erupcí zvaných kimberlity (dle města Kimberley v Jihoafrické republice). Tyto kimberlity se pohybují rychlostí mezi 18 až 133 kilometry za hodinu. Jako spouštěč takové erupce kimberlitu funguje například výbuch plynu a prachu, jaký jsme  registrovali u sopky Vesuv, uvedl dle Live Science Thomas Gernon, profesor vědy o Zemi a klimatu na University of Southampton ve Velké Británii./1/

Gernon a jeho kolegové se hledáním podnětu, který by diamanty umístěné na základně kontinentů po stovky milionů nebo dokonce miliardy let vyhnal vzhůru, zabývají v nové studii publikované v časopise Nature./2/

Video YouTube: Kimberlitové erupce v průběhu historie Země

Vědci ve své studii například uvádějí zjištění, že se erupce kimberlitu objevily na území dnešní Afriky a Jižní Ameriky asi 25 milionů let po rozpadu jižního superkontinentu Gondwana, tedy asi před 180 miliony lety. Dnešní Severní Amerika také zaznamenala prudký nárůst kimberlitů poté, co se začala rozpadat Pangea zhruba před 250 miliony lety. I vědce přitom překvapilo, že tyto kimberlitové erupce odstartovaly na okrajích trhlin, aby se plynule přesouvaly směrem ke středu pevniny. Na jejich vzniku se podílelo i proudění hornin z horního pláště a spodní kůry proti sobě. Vír horniny s obsahem vody, oxidu uhličitého a minerály kimberlitu včetně diamantů má dle vědce podobný efekt jako zatřepat láhví šampaňského.

Šampaňské a diamanty

Jako nejtvrdší minerál na Zemi ustojí diamant cestu ze středu Země i horninový vír, ale také erozi a působení přírodních sil jako voda a vítr na povrchu, které pak vytvářejí sekundární diamantová ložiska. Přestože byl kimberlit jako matečná hornina diamantů objevený teprve roku 1870 v jižní Africe, dnes známe kimberlity ze všech kontinentů. Stále jsou však ložiska neobjevená, která jen čekají na velkolepé oslavy se šampaňským po jejich objevení. A právě v tom by mohla pomoct zmiňovaná studie./2/

Dle Gernona mohou nové poznatky také pomoct vysvětlit, proč existují další typy sopečných erupcí. Ty se přitom někdy objevují dlouho po rozpadu superkontinentu a překvapivě v oblastech, které by měly být stabilní. Za stabilní jsou ovšem považovány jen do té doby, než tady dojde k nějaké vulkanické činnosti.

▼ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE

„Gejzíry“ diamantů: Pohyb zemských desek nevyvolává jen sopečné erupce. Někdy může dle vědců na povrch chrlit i drahokamy

,

Britští vědci se vydali hluboko ke středu Země a 500 milionů let zpět, aby objevili vzorec, dle kterého dochází k masivním erupcím s „gejzíry“ diamantů. Využili přitom pokročilé počítačové modely, aby objasnili nestability materiálů hluboko v zemské kůře a lokalizovali erupce s velkým výbušným potenciálem.

Autorský článek vytvořený člověkem, s vrnivou kočičí podporou samozřejmě. Při tvorbě článku nebyla jakkoli využita umělá inteligence AI. Čerpá především z dostupných zdrojů:

Internet: /1/ LiveScience.com, /2/ Nature.com, /3/ Geology.cz, /4/ Twicz.com, /5/ Muni.cz

VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ

Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Velká zábava však může být i poznávání z dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty přinášejí KOČIČÍ NOVINY.


Norway Timelapse
Norway Timelapse
Norway Timelapse

NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY

Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.

Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *