„Gejzíry“ diamantů: Pohyb zemských desek nevyvolává jen sopečné erupce. Někdy může dle vědců na povrch chrlit i drahokamy

Britští vědci se vydali hluboko ke středu Země a 500 milionů let zpět, aby objevili vzorec, dle kterého dochází k masivním erupcím s „gejzíry“ diamantů. Využili přitom pokročilé počítačové modely, aby objasnili nestability materiálů hluboko v zemské kůře a lokalizovali erupce s velkým výbušným potenciálem.

Ilustrační foto: Diamantová pláž na Islandu, zdroj: Pixabay.com

Kde hledat diamanty?

Diamanty se tvoří hluboko v zemské kůře, přibližně 150 kilometrů pod povrchem, avšak velmi rychle se mohou dostat na povrch prostřednictvím erupcí zvaných kimberlity (dle města Kimberley v Jihoafrické republice). Tyto kimberlity se pohybují rychlostí mezi 18 až 133 kilometry za hodinu. Jako spouštěč takové erupce kimberlitu funguje například výbuch plynu a prachu, jaký jsme  registrovali u sopky Vesuv, uvedl dle Live Science Thomas Gernon, profesor vědy o Zemi a klimatu na University of Southampton ve Velké Británii./1/

Gernon a jeho kolegové se hledáním podnětu, který by diamanty umístěné na základně kontinentů po stovky milionů nebo dokonce miliardy let vyhnal vzhůru, zabývají v nové studii publikované v časopise Nature./2/

^{Video YouTube: Kimberlitové erupce v průběhu historie Země}

Vědci ve své studii například uvádějí zjištění, že se erupce kimberlitu objevily na území dnešní Afriky a Jižní Ameriky asi 25 milionů let po rozpadu jižního superkontinentu Gondwana, tedy asi před 180 miliony lety. Dnešní Severní Amerika také zaznamenala prudký nárůst kimberlitů poté, co se začala rozpadat Pangea zhruba před 250 miliony lety. I vědce přitom překvapilo, že tyto kimberlitové erupce odstartovaly na okrajích trhlin, aby se plynule přesouvaly směrem ke středu pevniny. Na jejich vzniku se podílelo i proudění hornin z horního pláště a spodní kůry proti sobě. Vír horniny s obsahem vody, oxidu uhličitého a minerály kimberlitu včetně diamantů má dle vědce podobný efekt jako zatřepat láhví šampaňského.

Šampaňské a diamanty

Jako nejtvrdší minerál na Zemi ustojí diamant cestu ze středu Země i horninový vír, ale také erozi a působení přírodních sil jako voda a vítr na povrchu, které pak vytvářejí sekundární diamantová ložiska. Přestože byl kimberlit jako matečná hornina diamantů objevený teprve roku 1870 v jižní Africe, dnes známe kimberlity ze všech kontinentů. Stále jsou však ložiska neobjevená, která jen čekají na velkolepé oslavy se šampaňským po jejich objevení. A právě v tom by mohla pomoct zmiňovaná studie./2/

Dle Gernona mohou nové poznatky také pomoct vysvětlit, proč existují další typy sopečných erupcí. Ty se přitom někdy objevují dlouho po rozpadu superkontinentu a překvapivě v oblastech, které by měly být stabilní. Za stabilní jsou ovšem považovány jen do té doby, než tady dojde k nějaké vulkanické činnosti.

O ČLÁNKU: „Gejzíry“ diamantů: Pohyb zemských desek nevyvolává jen sopečné erupce. Někdy může dle vědců na povrch chrlit i drahokamy

Jana Veselá

Psaní mě baví odjakživa, dříve jsem psala do šuplíku, nyní se konečně s nadšením realizuji jako redaktor. Zaměřuji se na témata jako zdraví a wellness, společnost, věda a příroda. Zvířata samozřejmě nemohou chybět, kočky a další zvířata všeho druhu.

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

• Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
• Bělouši na dánském dvoře mají český původ. Národní hřebčín Kladruby je sem poprvé poslal již před 30 lety
• Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
• Paradoxní žáby: Z obrovského pulce se vyvine třikrát menší dospělý
• Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku

_{VŠECHNY ČLÁNKY AUTORA}

Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy

Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet

Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá

Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru

Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku

Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně

POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?

Norway Timelapse

KDO TO JE?

Norway Timelapse

KDO TO JE?

Norway Timelapse

KDO TO JE?

NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY

Facebook