Konzervativní odhady vědců hovoří o 20 kvadrilionech mravenců na Zemi. Biomasou mravenci předčí biomasu volně žijících ptáků a savců, lidské biomase odpovídají asi z pětiny. Všudypřítomní mravenci mají obecně obrovský ekologický význam, současné znalosti o jejich výskytu a funkci však mají vážné mezery. Jistě víme, že se pozemní a stromoví mravenci na planetě vyskytují nerovnoměrně. Nejvíce jich najdeme v tropech, a to až šestkrát více než na jiných stanovištích. Právě tropický mravenec ohnivý nyní ohrožuje Evropu. Nová studie poprvé zdokumentovala jeho výskyt na Sicílii, kde již vytváří zralé populace. Brzy se ho tak nejspíše dočkáme i ve střední Evropě.

Foto: Solenopsis invicta, mravenec ohnivý, zdroj: Insects Unlocked, CC0 via Wikimedia Commons
Z tropů do Evropy, z jihu na sever
Vědci v nové studii publikované v časopise Current Biology identifikovali 88 hnízd červených ohnivých mravenců (Solenopsis invicta) poblíž města Syrakusy na Sicílii v Itálii. Zřejmě jde však jen o zlomek mravenců, kteří se zde vyskytují již několik let. Poukazují na to hlášení o bolestivých bodnutích./1/
Podle genetických analýz by mohly invazní kolonie mravence na Sicílii pocházet z Číny nebo USA. Stačí jim štěrbina v kontejneru a dostanou se přes oceán, klidně i tisíce kilometrů daleko. Tak se původně argentinský druh rychle rozšířil do Střední a Severní Ameriky, Austrálie, Asie i do Tichomoří. Bylo jen otázkou času, kdy se vylodí v Evropě, podotýká studie./1/
Vzhledem k oteplování klimatu vědci dle současných trendů očekávají expanzi ohnivého mravence po celé Evropě. Teplomilný mravenec by se mohl usadit v polovině městských oblastí v Evropě, včetně velkých měst jako je Londýn, Paříž, Řím nebo Barcelona, píše The Guardian. Nejvíce se mu daří ve středomořských pobřežních městech, kde jsou i námořní přístavy, přes které by se mohlo usnadnit jeho šíření./2/
Video YouTube: Ohnivý mravenec, Fire Ant (v angličtině)
V Evropě byl přitom mravenec ohnivý objeven již dříve v dovezených produktech ve Španělsku, Finsku a Nizozemsku, ale výskyt zralých populací ve volné přírodě na kontinentu nebyl nikdy předtím potvrzen. To je teď jinak.
Nevítaný host je tady
„Můžeme podniknout kroky, abychom zastavili jejich příchod, ale jakmile se zde objeví invazivní mravenčí druh, bude velmi těžké ho vymýtit,“ uvedl pro The Guardian David Smith z organizace Buglife. Mravenci jsou proslulí tím, že se dokážou rychle šířit. Mravenec ohnivý v rekordně krátkém čase vytváří superkolonie s více královnami. Je charakteristický také silným bodnutím, které nepříjemně bolí a pálí, odtud také pochází jeho název ohnivý. Mravenec ohnivý (lat. Solenopsis invicta) svým bodnutím dráždí pokožku a může způsobovat alergické reakce./2,3/
Jako jeden z nejničivějších invazivních druhů však tento mravenec nebodá jenom člověka. Loví bezobratlé i větší obratlovce. O potravu okrádá a ničí původní mravenčí druhy, hmyz i býložravce. Negativně ovlivňuje celé místní ekosystémy. Poškozuje zemědělskou úrodu, může zamořit i elektrická zařízení včetně aut a počítačů./2,3/
Invazivní druhy jako mravenec ohnivý dle nedávné zprávy OSN stojí svět ročně nejméně 423 miliard dolarů. Zpráva OSN invazivní druhy také spojuje s vymíráním rostlin a zvířat, ohrožováním potravinové bezpečnosti a zhoršováním ekologických katastrof./4/
O ČLÁNKU: Jeden z nejhorších invazivních druhů bolestivě kouše a napadá vše, co mu přijde do cesty. Agresivní mravenec už je v Evropě
▼ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Jeden z nejhorších invazivních druhů bolestivě kouše a napadá vše, co mu přijde do cesty. Agresivní mravenec už je v Evropě
Konzervativní odhady vědců hovoří o 20 kvadrilionech mravenců na Zemi. Biomasou mravenci předčí biomasu volně žijících ptáků a savců, lidské biomase odpovídají asi z pětiny. Všudypřítomní mravenci mají obecně obrovský ekologický význam, současné znalosti o jejich výskytu a funkci však mají vážné mezery. Jistě víme, že se pozemní a stromoví mravenci na planetě vyskytují nerovnoměrně.
Internet: /1/ Cell.com, /2/ TheGuardian.com, /3/ CNN.com, /4/ unep.org, /5/ pnas.org

ZVÍŘATA A ROSTLINY
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy a ptáci v korunách… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Živý klenot Zoo Ostrava: Vzácný primát obývá na celém světě jen desítku zahrad
Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
Nejen holubi a vrabci. V Bruselu v tisících poletují i tropičtí papoušci
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Bílí žraloci v zóně soumraku: Nová studie budí nové dohady o dění v hlubinách oceánu
Nádherný černý jaguár opět zdobí Zoo Zlín. Samice Yuna má nového společníka
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
MALÁ DÁVKA RADOSTI
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Roztomilost sama: Zoo Plzeň ukázala vzácný přírůstek. „Červený medvídek“ tady přišel na svět po letech čekání
Má pigmenty, které jinde v přírodě neuvidíte. Temný plodožravý pták se po dlouhých 14 letech rozmnožil na Svatém kopečku
Miloučký příběh masožravých papoušků v Zoo Praha: Mláďata adoptovali jejich vlastní rodiče
Patří mezi největší a nejagresivnější hady světa. A konečně se rozmnožili v Zoo Ostrava
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
Tajemství podzimu: Proč stromy na podzim mění barvu listů?
Cena za komunikaci změny klimatu v Česku za rok 2023 putuje expertům z AMO
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Počasí ve městech má svá specifika. Na jeho modelování jsou potřeba superpočítače
Řasy na talíři: Stanou se jídlem budoucnosti? Anebo už jsou?
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Její jméno nevyslovíte. Říká se jí také bílá perla a stojí i čtvrt milionu korun. O jakou kočku jde?
Snowshoe: Koťátka se rodí celá bílá, ale časem se zbarví. Vyroste z nich mohutná kočka s bílými „sněžnicemi“
Pozná kočka svého člověka? Samozřejmě, že ano. Hlavní roli však nehraje zrak
Že kočky nesnáší vodu? Najdou se i takové kočky, které vodu milují. Sphynx Cooper je láskou k vodě známý po celém světě
