Výzkum zooložky Zuzany Musilové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získal mimořádnou finanční podporu. Na hlubokomořské ryby, známé svými mimořádnými adaptacemi včetně zdokonalených smyslových systémů, se díky udělení ERC Consolidator grantu podívá pěkně zblízka. Zaměří se přitom na zásadní otázku, zda mohou hlubokomořské ryby vidět barevně.
Barvy v hlubinách?
V temných hlubinách oceánu se u ryb vyvinul jedinečný zrakový systém, který jim možná umožňuje vidět barvy. „Budu studovat funkční evoluci tohoto zrakového systému a díky tomu se mohu zaměřit na limity obratlovčího oka v extrémním prostředí,“ uvedla vědkyně s tím, že zrak některých ryb je jedinečný. Oko, které lze pozorovat u hlubokomořských ryb, nenajdeme u žádného jiného obratlovce./1/
„Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Většina obratlovců má velmi podobnou – evolučně konzervovanou – strukturu oka. Právě studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí Musilová v magazínu Fórum UK./2/
Divnosti ryb
„Ryby obecně vidí mnohem lépe než člověk. Navíc jsou nesmírně rozmanitou skupinou živočichů – evolučně si vyvinuly řadu divností. Kdybychom měli ze všech obratlovců vybrat deset největších adaptací očí – devět z deseti budou jistě ryby,“ říká úspěšná evoluční bioložka./2/
Již před čtyřmi lety se přitom týmu Musilové podařilo v oku některých hlubokomořských ryb objevit unikátní sadu pigmentů – rhodopsinů. S překvapivým objevem se dokonce dostala i na titulku vědeckého magazínu Science. Nyní díky penězům EU může ve svém bádání pokračovat, aby pochopila podstatu fungování očí. Přestože jde skutečně o základní výzkum, otevírá současně i možnosti praktického využití, vody doposud neprobádané./3/
Rybí archa v Zoo Plzeň
Nová expozice vypráví příběhy ohrožených sladkovodních ryb
Světlo v hlubinách oceánu
Čím více pronikáme do mořských hlubin, tím tady ubívá světla. Ztrácí svoji intenzitu, ale mění se i jeho barevné složení. Nejhlouběji proniká modrozelené světlo, právě modrozelená je tam barvou hlubin.
Hlubokomořské ryby se na nedostatek světla musely adaptovat. Nejjednodušším způsobem je prosté zvětšení očí. Některé adaptace jsou však překvapivé, odhaluje je právě vědecký výzkum genomu hlubokomořských ryb. Vědci mj. zjistili, že zrak hlubokomořských ryb dokáže mj. pokrýt celou zelenou a modrou oblast světelného spektra, tedy kompletní světelné spektrum dostupné v hlubinách.
O ČLÁNKU: Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
▼ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
Výzkum zooložky Zuzany Musilové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získal mimořádnou finanční podporu. Na hlubokomořské ryby, známé svými mimořádnými adaptacemi včetně zdokonalených smyslových systémů, se díky udělení ERC Consolidator grantu podívá pěkně zblízka. Zaměří se přitom na zásadní otázku, zda mohou hlubokomořské ryby vidět barevně.
Internet: /1/ cuni.cz, /2/ ukforum.cz, /3/ science.org, /4/ vesmir.cz
ZVÍŘATA A ROSTLINY
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy a ptáci v korunách… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Příběh neposedné kočky se zaječí srstí, která údajně pamatuje dobu faraónů. A stojí jako (menší) poklady z pyramid
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
MALÁ DÁVKA RADOSTI
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…