Kočičí příběhy: Jak lesní kočka ovládla přírodní živly a získala si i člověka

Při pohledu na kočičí klubíčko v hřejivém pelíšku si lze jen těžko představit, že kočka dokáže přežít v extrémních podmínkách mrazivého severu. Norská lesní kočka jako přirozené kočičí plemeno a příbuzná mainské mývalí kočky přitom skutečně pochází z rozlehlých severských lesů. Kočka z norských lesů si mohla o takovém topení ve vyhřátém lidském obydlí jenom nechat zdát. Ovšem na snění nejspíš neměla ani pomyšlení. Měla co dělat, aby přežila…

Jeden kožíšek nestačí

Plemeno norská lesní kočka, známé také jako Norwegian forest cat, Wegrie, Norsk Skogkatt, Skaukatt nebo Norjalainen Metsäkissa, charakterizuje svalnatá postava a nádherná bohatá srst. Ta zdaleka neslouží jenom k tomu, aby vyvolala dojem, ač velkolepý dojem vskutku vyvolává.

Právě tato dvojitá srst umožnila lesním kočkám přežít. Teplo zajišťuje jako hustý límec kolem krku a na hrudi, huňatý ocas nebo kalhotky, tedy dlouhé chlupy na vnitřní straně končetin kočky. Chomáče chlupů má kočka i uvnitř vysokých uší, které zakončují rysí štětičky. Husté chlupy má kočka i na tlapkách a mezi prsty jako sněžnice. To aby si na ni zima opravdu nepřišla. Dlouhé nohy ji pomáhají zvládnout i pohyb ve sněhu.

Podsada norské lesní kočky je vlnitá a dokonale plní funkci termoregulace. Dvojitá srst je pak tvořena tvrdými pesíky. Jsou mastné a chrání tělo kočky proti vlhkosti. Mastné horní chlupy jsou těžké, takže srst působí střapatě. Jenom dvojitá srst je však málo, norská lesní kočka je vybavena také skvělými loveckými instinkty, protože bez potravy by kruté mrazy nepřekonala.

^{Video YouTube: Norská lesní kočka na procházce}

Jak lesní kočka ovládla člověka

Když se z lesních kočičích lovců stali domácími mazlíčky, přetavily se jejich výjimečné instinkty v hravost a činorodost. Norská lesní kočka je velmi aktivní plemeno, které potřebuje hry, hračky, zábavu, také nějaké to zelené kočičí potěšení. Ocení přitom i společnost člověka.

Přes svůj majestátný vzhled je to přátelská a mazlivá kočka, která si s člověkem vytváří silné citové pouto. Toho si k získá nejenom atraktivním vzezřením, ale i milou povahou.

Kočičí putování celým světem

Norská lesní kočka není sama. Výbavu do mrazivé zimy v horských lesích dostala i sibiřská kočka a její sestra něvská maškaráda, další přirozená kočičí plemena s mimořádně hustou polodlouhou srstí. Již název odkazuje, že sibiřská kočka je doma v Rusku, stejně tak i něvská maškaráda, která je colorpoint variací sibiřanky.

Dle některých teorií má být sibiřská kočka předkem norské lesní kočky. Svoji lesní kočku má i USA. Tam je doma mainská mývalí kočka, která ve svých genech údajně zase skrývá norskou lesní kočku. Nejenže je to největší kočičí plemeno, je to také velká mazlivka.

^{Foto: Norská lesní kočka, zdroj: Pixabay.com.com}

O článku: Kočičí příběhy: Jak lesní kočka ovládla přírodní živly

Chcete víc?

Kočky kočičí

Jsme tu, abychom byli šťastní a spokojení, stejně jako kočky. Právě kočičí magie, říše zvířat a rostlin, celá příroda a vesmír nám jsou inspirací. Přijměte pozvání do světa, který je pořád v pořádku. Průvodci nám budou kočky, protože ty mají všechny brány otevřené.