Řasy nebo sinice nám při letním koupání zrovna nevoní. Nejinak je tomu v případě, že bychom je měli udělat součástí jídelníčku. A přece je tato možnost více než reálná. Takovou řasu chlorella nebo spirulinu, která je ve skutečnosti sinicí, si pro zdraví prospěšné účinky dopřáváme ve velkém již dnes.
Ilustrační foto: Řasy na talíři, zdroj: Pixabay.com
Člověk si zvykne
„Na specifickou chuť řas si člověk snadno přivykne, a pokud prášek přimícháte k ovocné či zeleninové šťávě, cítit není vůbec. Mimochodem, například Japonci zkonzumují ročně až deset kilogramů řas, zejména mořských, které řadíme mezi makroskopické. Jedí je v sushi (oblíbená nori), polévkách či salátech. Jsou také jedním z národů, který se v průměru dožívá nejvyššího věku a jejich kuchyně bývá považována za nejzdravější na světě,“ dočtete se v článku na webu Akademie věd s tím, že konzumace řas nebo mikrořas není žádnou moderní novinkou./1/
Spirulinu měli již v šestnáctém století sklízet Azékové v mezickém jezeře Texcoco. Stejně tak ji dodnes sklízejí domorodci kolem jezera Čad ve střední Africe, jak říká Ondřej Prášil, vedoucí Centra řasových biotechnologií Algatech, třeboňského pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR./1/
Právě výzkumníci třeboňského centra pro algologii Algatech se na využití řas na talíři zaměřují. V oblasti základního a aplikovaného výzkumu mikroskopických řas, sinic a fotosyntetických bakterií včetně vývoje řasových biotechnologií patří mezi světovou špičku.
Video YouTube: Centrum pro algologii Algatech Třeboň, Mikrobiologický ústav AV ČR
Richard Lhotský z Centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR bude v úterý 7. listopadu 2023 také o tom, jak se řasy dají využít na talíři, v medicíně nebo průmyslu hovořit s Jitkou Kostelníkovou. V Podcastu Akademie věd, který se dnes bude nahrávat v rámci Týdne Akademie věd živě, se mj. dozvíte, jak se řasy zkoumají, jaké patenty v Algatechu získali a jak se v tomto oboru daří propojovat vědu a byznys.
Výzkumníci mají jasno
Stanou se někdy řasy s poetickými názvy jako skrytěnky, zlativky, krásnoočka nebo třeba parožnatky součástí jídelníčku? To by měl odhalit zmiňovaný podcast.
O ČLÁNKU: Řasy na talíři: Stanou se jídlem budoucnosti? Anebo už jsou?
▼ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Řasy na talíři: Stanou se jídlem budoucnosti? Anebo už jsou?
Řasy nebo sinice nám při letním koupání zrovna nevoní. Nejinak je tomu v případě, že bychom je měli udělat součástí jídelníčku. A přece je tato možnost více než reálná. Takovou řasu chlorella nebo spirulinu, která je ve skutečnosti sinicí, si pro zdraví prospěšné účinky dopřáváme ve velkém již dnes.
Autorský článek vytvořený člověkem, s vrnivou kočičí podporou samozřejmě. Při tvorbě článku nebyla jakkoli využita umělá inteligence AI. Čerpá především z dostupných zdrojů:
Internet: /1/ AVCR.cz, /2/ Alga.cz, /3/ TydenAVCR.cz
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
- Živý klenot Zoo Ostrava: Vzácný primát obývá na celém světě jen desítku zahrad
- Nádherný černý jaguár opět zdobí Zoo Zlín. Samice Yuna má nového společníka
- Počasí ve městech má svá specifika. Na jeho modelování jsou potřeba superpočítače
- Rybí archa v Zoo Plzeň: Nová expozice vypráví příběhy ohrožených sladkovodních ryb
- Řasy na talíři: Stanou se jídlem budoucnosti? Anebo už jsou?
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Velká zábava však může být i poznávání z dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
Tajemství podzimu: Proč stromy na podzim mění barvu listů?
Cena za komunikaci změny klimatu v Česku za rok 2023 putuje expertům z AMO
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Počasí ve městech má svá specifika. Na jeho modelování jsou potřeba superpočítače
Řasy na talíři: Stanou se jídlem budoucnosti? Anebo už jsou?
POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?
NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Živý klenot Zoo Ostrava: Vzácný primát obývá na celém světě jen desítku zahrad
Jak vidí ryby? Česká vědkyně si díky penězům EU posvítí do hlubin oceánu
Nejen holubi a vrabci. V Bruselu v tisících poletují i tropičtí papoušci
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Tajemství podzimu: Proč stromy na podzim mění barvu listů?
Bílí žraloci v zóně soumraku: Nová studie budí nové dohady o dění v hlubinách oceánu
