Je to jeden z mála živočišných druhů, u kterých známe přesné datum vyhynutí. Poslední známý tasmánský tygr zemřel v Zoo Hobart v Tasmánii 7. září 1936, navíc nedopatřením chovatelů. Člověk ze světa vymazal vrcholového predátora vačnatců ikonického vzhledu vlka s klokaním ocasem a tygřími pruhy, jedno z nejzáhadnějších zvířat dvacátého století.
Odměna za zvířecí kůže
Tasmánský tygr, vakovlk nebo anglicky thylacines (lat. Thylacinus cynocephalus) byl asi před 3000 lety vytlačen z Austrálie. Přežil jen na ostrově Tasmánie, než se tam dostal člověk. Přestože se lidem vyhýbal, na ostrově o rozloze menší než Česká republika místním farmářům vadil.
Odměna za zvířecí kůže, zavedená prvními osadníky v osmdesátých letech devatenáctého století, populaci unikátního masožravého vačnatce zničila. Jako vrcholový predátor se přitom vakovlk velkou mírou podílel na stabilizaci ekosystému. To je také jeden z důvodů, proč vědci uvažují o jeho oživení.
Video YouTube: Tasmánský tygr (video posledního jedince v Zoo Hobart)
Vstane z mrtvých?
„Protože vakovlk vyhynul nedávno, máme dobré vzorky a kvalitní DNA, aby jeho oživení mohlo být dokonalé,“ uvedl Andrew Pask , profesor epigenetiky na University of Melbourne v Austrálii. „Protože jeho vyhynutí bylo dílem člověka, nikoli přirozené, ekosystém, ve kterém žil, stále existuje a nabízí místo, kam se vrátit,“ dodal./1/
Pask také vysvětluje, že z velké vzdálenosti je obtížné rozeznat vakovlka a psa. To může být také důvod, proč je i po oficiálním vyhynutí stále tolik pozorování tasmánského tygra.
Legenda žije dál
Rozsáhlou databázi 1237 záznamů z pozorování tasmánského tygra od roku 1910, tedy z doby, kdy jeho populace rapidně klesla kvůli odměnám za zvířecí kůže, nově analyzoval tým vědců z Austrálie, Francie a České republiky pod vedením profesora Barryho Brooka z Tasmánské univerzity. Výsledky jejich bádání publikoval časopis Science of the Total Environment./3/
S přihlédnutím na spolehlivost pozorování vědci odhadli, kde by tasmánský tygr mohl v divočině přežívat i po roce 1936. „Výsledky ukázaly, že k vyhynutí pravděpodobně došlo během čtyř desetiletí po posledním odchytu, tedy kolem poloviny dvacátého století. Další analýzou jsme však zjistili, že k vyhynutí mohlo dojít až mnohem později, na začátku roku 2000. S velmi malou pravděpodobností tasmánský tygr stále přežívá v odlehlých jihozápadních oblastech divočiny,“ přibližuje studii profesor Brook./4/
Poučíme se?
Mizivou šanci na setkání s živou legendou ve studii provází i jisté zjištění, že vyhynutí vakovlka nebylo nevyhnutelné. Jeden z autorů studie a vědecký pracovník Biologického centra Akademie věd ČR Ivan Jarić popisuje: „Pravděpodobně ještě několik desetiletí po smrti posledního známého jedince existovala možnost, kdy ještě šlo zavést adekvátní opatření k zabránění jeho vyhynutí.“/4/
Spoluautor studie Stephen Sleightholme z Mezinárodní databáze vzorků vakovlka (International Thylacine Specimen Database) k jednomu z nejvíce fascinujících a nejzáhadnějších zvířat moderní doby s tragickým příběhem dodal: „Po celé dekády dráždí představivost veřejnosti a podněcuje mnoho snah dokázat, že stále existuje. Naše studie ukazuje, že o historii a ekologii tasmánského vakovlka se je stále co učit.“/4/
O ČLÁNKU: Co kdyby tasmánský tygr ještě žil? Vědci v nové studii spekulují o (ne)vyhynutí jednoho z nejzáhadnějších zvířat světa
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Co kdyby tasmánský tygr ještě žil? Vědci v nové studii spekulují o (ne)vyhynutí jednoho z nejzáhadnějších zvířat světa
Je to jeden z mála živočišných druhů, u kterých známe přesné datum vyhynutí. Poslední známý tasmánský tygr zemřel v Zoo Hobart v Tasmánii 7. září 1936, navíc nedopatřením chovatelů. Člověk ze světa vymazal vrcholového predátora vačnatců ikonického vzhledu vlka s klokaním ocasem a tygřími pruhy, jedno z nejzáhadnějších zvířat dvacátého století.
Internet: /1,2/ LiveScience.com, /3/ ScienceDirect.com, /4/ CAS.cz
ŘÍŠE ZVÍŘAT A ROSTLIN
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Bělouši na dánském dvoře mají český původ. Národní hřebčín Kladruby je sem poprvé poslal již před 30 lety
Vědecký pokrok pádí vpřed, příroda je stále neprobádaná. Zatím známe méně než 20 % rostlin a živočichů
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?
Dejte zvířatům šanci
Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY
Rozhodně nevíme všechno, věda (a příroda) ví… A my něco z té moudrosti zprostředkováváme. Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.