Pět let strávili výzkumníci z McGill University a University of British Columbia analýzou dat o velikosti a biomase všech typů živých organismů na planetě Zemi. Neunikly jim ty nejmenší jednobuněčné organismy, jako jsou půdní bakterie, ani obrovské modré velryby nebo sekvoje na druhé straně možných velikostí. Vědci tak objevili překvapivý vzorec, který upřednostňuje buď velmi malé, anebo velmi velké organismy. Byl patrný u všech typů druhů, výraznější na pevnině než v mořském prostředí.

Ilustrační foto: Sekvoje, dorůstají do výšky ke 100 metrům a dožívají se až 3000 let. Zdroj: Pixabay.com
Vědci objevili něco, co nečekali
Doposud vědecké teorie předvídaly, že biomasa se rozprostřela na Zemi rovnoměrně ve všech velikostech těla. Nový výzkum, první studie svého druhu, kterou zveřejnil magazín PLOS ONE, tento pohled zásadně mění./1/ Neočekávaný vzorec některé velikosti upřednostňuje před jinými. Biomasa naší planety, materiál, který tvoří všechny živé organismy, se soustředí v organismech na obou koncích velikostního spektra. Největší a nejmenší organismy výrazně převyšují nad všemi ostatními, vědci zatím nedokážou vysvětlit proč.
„Život nás neustále udivuje, včetně neuvěřitelného rozsahu velikostí, ve kterých přichází,“ říká spoluautorka studie Malin Pinsky, docentka na katedře ekologie, evoluce a přírodních zdrojů na Rutgers University. „Pokud by nejmenší mikrob měl velikost tečky na konci této věty, největší živý organismus, sekvojovec, by měl velikost Panamského průplavu,“ předkládá expertka ukázku rozměrů přírody./2/
Existuje maximální velikost?
„Stromy, trávy, podzemní houby, mangrovy, korály, ryby a mořští savci mají podobnou maximální velikost těla. To by mohlo naznačovat, že existuje univerzální horní limit velikosti kvůli ekologickým, evolučním nebo biofyzikálním omezením,“ uvedl hlavní autor studie Eden Tekwa, který se aktuálně věnuje výzkumu na katedře biologie McGill University. Tělesné velikosti všech živých organismů, ve kterých objevil neočekávaný vzorec, Tekwa jako postdoktorand zkoumal na katedře biologie University of British Columbia. Nyní je třeba tento vzorec, zpochybňující dosavadní vědecké chápání distribuce života, vysvětlit. Mělo by to mj. pomoci v předvídání účinků a dopadů změny klimatu./2/
O ČLÁNKU: Velikost života: Překvapivý výzkum odhaluje, že příroda upřednostňuje tvory extrémních velikostí
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Velikost života: Překvapivý výzkum odhaluje, že příroda upřednostňuje tvory extrémních velikostí
Pět let strávili výzkumníci z McGill University a University of British Columbia analýzou dat o velikosti a biomase všech typů živých organismů na planetě Zemi. Neunikly jim ty nejmenší jednobuněčné organismy, jako jsou půdní bakterie, ani obrovské modré velryby nebo sekvoje na druhé straně možných velikostí. Našli vzorec, který upřednostňuje buď velmi malé, anebo velmi velké organismy.
Internet: /1/ Plos.org, /2/ ScienceDaily.com, /3/ ScitechDaily.com
ŘÍŠE ZVÍŘAT A ROSTLIN
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Nevídaný úspěch: Vůbec poprvé se v Zoo Ostrava rozmnožili zelení hadi. Háďata jsou však zatím žlutá
Kolem Olomouce pobíhá pštros. Nebezpečí lidem nehrozí, odchyt tedy není v plánu
Nejinteligentnější papoušek světa, který obývá vysoké hory a ostrým zobákem trhá kusy masa, obsadil nový pavilon v Zoo Liberec
Vypadá jako malý leopard, ale překvapí i jemností a něžností. Luxusní kočka má také luxusní cenu
Dvojitá dávka kočičí roztomilosti: V Zoo Ostrava skotačí mláďata kočky s nezvykle velkýma ušima
Noční můry a běsy nejsou jen lidskou záležitostí. Nová studie dokládá, že i chobotnici může trápit špatné spaní
POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?
Dejte zvířatům šanci
Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY
Rozhodně nevíme všechno, věda (a příroda) ví… A my něco z té moudrosti zprostředkováváme. Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nevídaný úspěch: Vůbec poprvé se v Zoo Ostrava rozmnožili zelení hadi. Háďata jsou však zatím žlutá
Osada ožívá. ČT vysílá oblíbený chatařský seriál a láká na jeho pokračování. Objeví se nové osazenstvo
Supergigantická hvězda se rozjasňuje. Kdyby rudý obr vybuchl, exploze by na denní oblohu přidala další „slunce“
Kolem Olomouce pobíhá pštros. Nebezpečí lidem nehrozí, odchyt tedy není v plánu
Nejtěžší žijící organismus světa vydává zvláštní zvuky. Lesu nyní důkladně naslouchají i vědci
Dobrovolníci tráví 60 dnů v posteli: Za účast ve výzkumu pro astronauty dostanou řádně zaplaceno. Úplná „válenda“ to však není
