Obří „kreveta“ na obličejové hroty napichovala kořist jako na párátko. Nová studie odhaluje svět mořského monstra

Byl to vrcholový predátor. Bizarní tvor pojmenovaný Anomalocaris canadensis, který vypadal jako něco mezi krevetou a chobotnicí, měřil asi metr. Obří podmořský členovec brázdil oceán před 500 miliony lety, dodnes však představami o ústech plných smrtících zubů a dvou ostrých hrotech na obličeji, budí hrůzu. Řadí se k těm největším příšerám historie vůbec.

Je to jinak, než si vědci doposud mysleli

Paleontologové byli doposud přesvědčeni, že obří kreveta z Kanady (jak by se dal přeložit biologický název Anomalocaris canadensis) využívá své hroty k lovu kořisti s tvrdou skořápkou. Nová studie z července 2023, zveřejněná v červenci v časopise Proceedings of the Royal Society B., však přináší jinou teorii o jídelníčku monstra./1/

Prehistorický lovec se měl dle této nové studie amerických vědců zaměřovat na kořist s měkkým tělem./1/

^{Video YouTube: 3D model Anomalocaris canadensis}

Tým vědců pod vedením Russella Bicknella, vědce z Amerického muzea přírody v New Yorku (American Museum of Natural History), přišel s hypotézou, že obličejové přívěsky zvířete byly z podobného materiálu jako skelet trilobitů. Pravděpodobně by se poškodily, kdyby pravidelně narážely na tvrdší skořápku. Nesloužily tedy k drcení skeletu kořisti.

„Byla vyslovena hypotéza, že A. canadensis byl pravděpodobně jedním ze zvířat, která kořist lovila technikou napichování. A to tak, že pomocí svých špičatých přívěsků uchopil a probodl svou kořist,“ uvedl Russell Bicknell pro server LiveScience./2/

Moderní technologie odhalují prehistorický svět mořských příšer

Fosílie nemohou nabídnout úplný obrázek prehistorických tvorů, vědci si proto pomáhají moderními technologiemi s 3D počítačovými modely. Právě počítačové modely A. canadensis v kombinaci s fosilními pozůstatky pomohly objasnit, jak tito členovci své obličejové hroty mohly využívat k lovu kořisti. Vědci přitom využili i poznatky o současných organismech, moderních analogiích historického predátora, jako jsou tropičtí krabovci (z řádu pavoukovců Amblypygi) a bičnatci (pavoukovci Uropygi).

Dle zmiňované studie tak monstrum ve vodě plavalo podobně jako sépie, s hroty nataženými přímo před sebou. Vlnící se chlopně na hrotech mu mohly pomáhat ke zrychlení. I díky rychlosti na ostré špičky pak mohla příšera kořist napichovat, jako by to byl jehelníček.

O ČLÁNKU: Obří „kreveta“ na obličejové hroty napichovala kořist jako na párátko. Nová studie odhaluje svět mořského monstra

---

MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO

Dejte zvířatům šanci

Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.

VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ

O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT

Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…