Byl to vrcholový predátor. Bizarní tvor pojmenovaný Anomalocaris canadensis, který vypadal jako něco mezi krevetou a chobotnicí, měřil asi metr. Obří podmořský členovec brázdil oceán před 500 miliony lety, dodnes však představami o ústech plných smrtících zubů a dvou ostrých hrotech na obličeji, budí hrůzu. Řadí se k těm největším příšerám historie vůbec.
![Anomalocaris canadensis](https://kocicinoviny.cz/wp-content/uploads/2023/07/Anomalocaris-canadensis.webp)
Foto: Anomalocaris canadensis, zdroj: Jose manuel canete, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Je to jinak, než si vědci doposud mysleli
Paleontologové byli doposud přesvědčeni, že obří kreveta z Kanady (jak by se dal přeložit biologický název Anomalocaris canadensis) využívá své hroty k lovu kořisti s tvrdou skořápkou. Nová studie z července 2023, zveřejněná v červenci v časopise Proceedings of the Royal Society B., však přináší jinou teorii o jídelníčku monstra./1/
Prehistorický lovec se měl dle této nové studie amerických vědců zaměřovat na kořist s měkkým tělem./1/
Video YouTube: 3D model Anomalocaris canadensis
Tým vědců pod vedením Russella Bicknella, vědce z Amerického muzea přírody v New Yorku (American Museum of Natural History), přišel s hypotézou, že obličejové přívěsky zvířete byly z podobného materiálu jako skelet trilobitů. Pravděpodobně by se poškodily, kdyby pravidelně narážely na tvrdší skořápku. Nesloužily tedy k drcení skeletu kořisti.
„Byla vyslovena hypotéza, že A. canadensis byl pravděpodobně jedním ze zvířat, která kořist lovila technikou napichování. A to tak, že pomocí svých špičatých přívěsků uchopil a probodl svou kořist,“ uvedl Russell Bicknell pro server LiveScience./2/
Moderní technologie odhalují prehistorický svět mořských příšer
Fosílie nemohou nabídnout úplný obrázek prehistorických tvorů, vědci si proto pomáhají moderními technologiemi s 3D počítačovými modely. Právě počítačové modely A. canadensis v kombinaci s fosilními pozůstatky pomohly objasnit, jak tito členovci své obličejové hroty mohly využívat k lovu kořisti. Vědci přitom využili i poznatky o současných organismech, moderních analogiích historického predátora, jako jsou tropičtí krabovci (z řádu pavoukovců Amblypygi) a bičnatci (pavoukovci Uropygi).
Dle zmiňované studie tak monstrum ve vodě plavalo podobně jako sépie, s hroty nataženými přímo před sebou. Vlnící se chlopně na hrotech mu mohly pomáhat ke zrychlení. I díky rychlosti na ostré špičky pak mohla příšera kořist napichovat, jako by to byl jehelníček.
O ČLÁNKU: Obří „kreveta“ na obličejové hroty napichovala kořist jako na párátko. Nová studie odhaluje svět mořského monstra
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Obří „kreveta“ na obličejové hroty napichovala kořist jako na párátko. Nová studie odhaluje svět mořského monstra
Byl to vrcholový predátor. Bizarní tvor pojmenovaný Anomalocaris canadensis, který vypadal jako něco mezi krevetou a chobotnicí, měřil asi metr. Obří podmořský členovec brázdil oceán před 500 miliony lety, dodnes však představami o ústech plných smrtících zubů a dvou ostrých hrotech na obličeji, budí hrůzu. Řadí se k těm největším příšerám historie vůbec.
Internet: /1/ RoyalSocietyPublishing.org, /2/ LiveScience.com, /3/ Science.org, /4/ AMNH.org
ŘÍŠE ZVÍŘAT A ROSTLIN
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Bělouši na dánském dvoře mají český původ. Národní hřebčín Kladruby je sem poprvé poslal již před 30 lety
Vědecký pokrok pádí vpřed, příroda je stále neprobádaná. Zatím známe méně než 20 % rostlin a živočichů
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Černobílá radost: Poprvé v historii se v Safari parku těší z těchto „ňuňu“ mláďat
Poznáte vzácné mládě? Má teprve 2 týdny a skvělé vyhlídky. Roztomilejší už být nemůže
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Dejte zvířatům šanci
Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně
275+1 výraz kočičí tváře: Vědci to spočítali a popsali v detailní studii
Jak se kočka stala domácí? Proměna šelmy v mazlíčka zdaleka není tak romantická, jak by mohla být
Zima umí potrápit i kočky. Mají sice kožíšek, ovšem nebezpečí podchlazení jim hrozí také
![](https://kocicinoviny.cz/wp-content/uploads/2022/05/Posli.jpg)