Jedni jsou nadšeni, další vystrašeni. Umělá inteligence (AI), zejména jako robot ChatGPT pro vytváření textu, ale i nástroje pro tvorbu obrázků, hudby nebo počítačového kódu mají nezměrný potenciál. S ním mohou zásadně ovlivnit mnoho činností doposud vyhrazených výhradně člověku. AI je klíčovým tématem současnosti a pravděpodobně také budoucností lidstva. Dokonce se může zdát, že člověka v inteligenci předčí. Využívá však techniky, které jsou více než člověku blízké holubům. Dokládá to nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology.
Ptačí mozek dokáže víc, než se zdá
Přes obecné mýty o ptačím mozku jsou holubi nadmíru chytří. Překvapí kapacitou paměti nebo schopností rozpoznávání vizuálních vzorů. Studie novozélanských vědců z roku 2011 prokazuje jejich mimořádné početní schopnosti. V nich se holubi vyrovnají dokonce primátům, které mezi zvířaty vnímáme jako nejchytřejší./1,3/
Inteligenci holubů se dlouhodobě věnuje také profesor experimentální psychologie přední americké výzkumné instituce University of Iowa Edward A. Wasserman. Z velké části zaznamenává rozdíly v inteligenci mezi zvířaty a lidmi. Již v loňské studii publikované časopise Cognition dokládá, že holubi nemusejí řešit úkoly stejně jako lidé. Sice jiným způsobem, přesto se doberou výsledku. Někdy se jejich způsob jeví i efektivnější./2/
Holubi řeší úkoly podobně jako umělá inteligence
Ve své nové studii Wasserman se svým týmem vynechává člověka a pracuje jenom s holuby, aby vyzdvihl strategii asociativního učení. Ptáci se dle studie bez problémů naučí spojovat určitý podnět s pozitivním nebo negativním výsledkem, podobně jako to dělají děti. Holub řeší úkoly metodou pokusů a omylů, zatímco dospělý lidský mozek více spoléhá na logiku a pravidla osvojená v průběhu života. To však nemusí být vždy úplně výhodné./4/
Stejně jako holubi i mnoho algoritmů strojového učení často testuje každou odpověď, dokud se nedobere správného výsledku. Počítače si to mohou vzhledem k vysoké kapacitě dovolit. Tento způsob řešení problémů, asociativní učení známé od holubů, je ve strojovém učení (podkategorii umělé inteligence) běžnou technikou. Pro IT experty nejde o nic nového. Studie, která techniku vlastní umělé inteligenci propojuje s holuby, je však minimálně překvapující./4/
O ČLÁNKU: Co mají společného holub a umělá inteligence? Nová vědecká studie dokládá, že využívají stejné techniky „myšlení“
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Co mají společného holub a umělá inteligence? Nová vědecká studie dokládá, že využívají stejné techniky „myšlení“
Umělá inteligence (AI), zejména jako robot ChatGPT pro vytváření textu, ale i nástroje pro tvorbu obrázků, hudby nebo počítačového kódu mají nezměrný potenciál. S ním mohou zásadně ovlivnit mnoho činností doposud vyhrazených výhradně člověku. AI je klíčovým tématem současnosti a pravděpodobně také budoucností lidstva. Dokonce se může zdát, že člověka v inteligenci předčí. Využívá však techniky, které jsou více než člověku blízké holubům. Dokládá to nová studie.
Internet: /1,2/ ScienceDirect.com, /3/ PsychologyToday.com, /4/ Cell.com
Není modrá jako modrá…
Nemusí to být Britka, může být také z Francie, USA nebo Ruska.
Říše zvířat a rostlin
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit.
Čapí hnízda se pomalu plní
Nezbývá, než se těšit na první čápata…
Dejte zvířatům šanci
Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Bělouši na dánském dvoře mají český původ. Národní hřebčín Kladruby je sem poprvé poslal již před 30 lety
Vědecký pokrok pádí vpřed, příroda je stále neprobádaná. Zatím známe méně než 20 % rostlin a živočichů
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
Chcete víc?
f