V amazonských pralesech se dnes tiše plazí mohutná, až devítimetrová anakonda zelená, která s hmotností až 250 kilogramů představuje největšího hada žijícího na Zemi. Přesto se zdaleka nevyrovná svému prehistorickému příbuznému pojmenovanému Titanoboa cerrejonensis, proti tomu je asi jen třetinová. Titanoboa mohl vážit i mnoho přes tunu. Obrovské tělo provázela obrovská síla, se kterou se věnoval lovu pravěkých krokodýlů.
Prehistorické hadí monstrum
Obrovský had Titanoboa cerrejonensis, který obýval vlhké pralesy a řeky Jižní Ameriky zhruba před 60 miliony lety, byl dlouhý asi 16 metrů a dle odhadu Indiana University vážil asi 1130 kilogramů. V nejsilnějším místě těla byl širší než lidská paže. Hnědá kůže mu přitom poskytovala dokonalé maskování./1/
Titanoboa byl strašlivým králem deštného pralesa, vrcholným predátorem své doby, jakým byl ve své době Tyrannosaurus Rex. Legendární Titanoboa se v tropické Jižní Americe objevil asi pět milionů let po vyhynutí dinosaurů, aby obsadil vrchol potravního řetězce.
Video YouTube: Titanoboa versus Tyranosaurus rex
Cesta do tropického pravěku
Existenci hadího monstra potvrdily pozůstatky nalezené na počátku roku 2000 v Kolumbii. Obří had Titanoboa cerrejonensis byl objeven v oblasti Cerrejón, kterou magazín The Smithsonian označil za okno do pravěkého tropického ekosystému. Dává nám lidem komplexní obraz pralesa před šedesáti miliony lety, který byl mnohem rozpálenější, vlhčí a větší než ten současný. S průměrnou teplotou kolem 90 stupňů Fahrenheita (tj. asi 32,2 stupňů Celsia) vytvářel optimální podmínky pro vznik gigantických hadů, ale i krokodýlů, želv nebo ryb./3/
Možná není všem obrům konec
Monstrózní velikost pravěkého hada předčí ty nejmohutnější hollywoodské fantazie, jak poznamenal Jonathan Bloch, expert z floridského Muzea přírodní historie, který pozůstatky plaza studoval. V celé historii planety je Titanoboa rekordní, přesto vědci nevylučují, že narazí na dalšího, dosud neznámého hada podobných rozměrů. V minulosti mohl existovat i větší had, jen jsme ho prostě ještě nenašli, uvedl pro Live Science Patrick Campbell, hlavní kurátor sbírky plazů v Natural History Museum v Londýně./4,5/
Hadí obři přitom brázdili i starověký oceán. Jedním z nich byl i Palaeophis colossaeus, který byl s délkou přes 12 metrů podle výzkumu zveřejněného v časopise Acta Palaeontologica Polonica jedním z nejdelších hadů vůbec. Přestože šlo o mořského hada, jeho zkamenělá kostra byla odhalena v saharské poušti na přelomu tisíciletí. Přes 100 miliony lety tady byl oceán a v něm i tento obří had./5/ Pozůstatky minulosti sbíráme po kouscích, kdo ví, co všechno ještě objevíme…
O ČLÁNKU: Největší had, který kdy obýval planetu, byl jako Tyranosaurus rex. Měl hororový zjev, ale byl skutečný
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Největší had, který kdy obýval planetu, byl jako Tyranosaurus rex. Měl hororový zjev, ale byl skutečný
V amazonských pralesech se dnes tiše plazí mohutná, až devítimetrová anakonda zelená, která s hmotností až 250 kilogramů představuje největšího hada žijícího na Zemi. Přesto se zdaleka nevyrovná svému prehistorickému příbuznému pojmenovanému Titanoboa cerrejonensis, proti tomu je asi jen třetinová. Titanoboa mohl vážit i mnoho přes tunu. Obrovské tělo provázela obrovská síla, se kterou se věnoval lovu pravěkých krokodýlů.
Internet: /1/ IU.eu, /2/ SI.edu, /3/ Smithsonianmag.com, /4/ TheGuardian.com, /5/ LiveScience.com
Není modrá jako modrá…
Nemusí to být Britka, může být také z Francie, USA nebo Ruska.
Říše zvířat a rostlin
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit.
Čapí hnízda se pomalu plní
Nezbývá, než se těšit na první čápata…
Dejte zvířatům šanci
Nejenom ti naši domácí mazlíčci, kočky a psi, zvířata v naší blízkosti, ale právě ta člověku vzdálená nám ukazují jiný svět, jiný vesmír. Právě divoká zvířata se svými vrozenými schopnostmi pro život, život v celé své kráse a přirozenosti nás ohromí, dáme-li jim šanci.
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Bělouši na dánském dvoře mají český původ. Národní hřebčín Kladruby je sem poprvé poslal již před 30 lety
Vědecký pokrok pádí vpřed, příroda je stále neprobádaná. Zatím známe méně než 20 % rostlin a živočichů
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
Chcete víc?
f