Katastrofa ponorky Titan je sice zahalená mlhou tmavých studených vod hlubokého oceánu, ale celému světu ukázala nový rozměr tajemnosti. I v době závratných technologických vymožeností se na Zemi najdou místa, která jsou lidstvu jako takovému stále velmi vzdálená a člověku takřka nedostupná. Hluboké oceánské říše, jejich poletují průsvitné ryby v doprovodu podivných pohupujících se květin více než cokoliv jiného připomínají mimozemský svět. A přece jsou na Zemi, hluboko v podzemí, takřka by se chtělo říct, že v podsvětí.
Ilustrační foto, zdroj: Pixabay.com
Oblasti, kde vládne bůh podsvětí
Ta nejhlubší místa jsou současně nejtemnější, nejtajemnější a nejnebezpečnější. Až do sedmdesátých let minulého století panovala představa, že v těchto částech Země s extrémními podmínkami není žádný život možný. Nyní již víme, že i v tzv. hadalové (hadopelagické) zóně, pojmenované po řeckém bohu podsvětí Hádovi, která sahá od šesti po jedenáct kilometrů pod hladinu, život existuje. Jen tento život vypadá jinak, než ho známe.
Život tam, kde pro něho nejsou podmínky
Nejhlubším místem na Zemi je Mariánský příkop v Tichém oceánu. Jde o oblast dlouhou asi dva a půl kilometry, kde se nachází hned několik nejhlubších míst planety. Jeho nejhlubší bod Challenger Deep je podle studie publikované v magazínu Earth-Science Reviews 10 973 metrů pod hladinou./1/ Zatím se do Mariánského příkopu vydalo pouze 27 odvážlivců, mezi nimi i Mackenzie Gerringer. V roce 2014 se ponořil do 10,5 kilometru hluboké části příkopu Sirena Deep s kolegy z University of Hawaii at Mānoa./2/
„Není tam žádné sluneční světlo. Teploty jsou velmi nízké, obvykle kolem 1 až 2°C. Tlaky jsou extrémní, až 1 034 barů v největších hloubkách oceánu,“ uvedl Gerringer, který v současnosti působí jako odborný asistent biologie na State University of New York pro magazín LiveScience./2/ Oceánografka Abbie Chapmanová z londýnské University College London (UCL) tlak v Mariánském příkopu připodobnila k pocitu, jako by na hlavě člověka stálo sto slonů./3/ Tlak na nejhlubším místě planety je asi tisíckrát větší než na povrchu moře.
Video YouTube: Expedice Challenger Deep zamířila na nejhlubší a nejnebezpečnější místo světa
Hlubiny jako z jiného světa
Zdejší tvorové jsou přizpůsobeni k přežití v temných hlubinách, přestože extrémní tlak tlačí na tělo a poškozuje bílkoviny a enzymy buněk. Hlubokomořské organismy tak mají speciální enzymy, které zvládají vysoký tlak. Navíc produkují zvláštní molekuly, které před tlakem chrání jejich bílkovinné struktury./2/
Protože lidské tělo podmořský tlak neustojí, mořské dno monitorují sondy. Data jsou veřejně dostupná v Geoscience Data Journal Královské meteorologické společnosti./4/ Výzkumníci skryté hlubiny oceánu a jejich na pohled mimozemský život objevují zejména pomocí robotů. Využívají přistávací moduly, na kterém se objevují bizarní organismy jako podmořské okurky, hvězdice, lilijice nebo mikroskopičtí korýši amfipodi. Jejich obraz přináší studie Five Deeps Expedition, která zdokumentovala hlubokomořský život každého z pěti světových oceánu. Se svou dvoumístnou ponorkou Challenger Deep se vydala i do nejhlubší části Mariánského příkopu, tam, kam se dosud podívalo méně lidí než do kosmu./5/
O ČLÁNKU: Vzhůru dolů! Nejhlubší místa na Zemi skrývají mnohem víc než vrak Titaniku
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Vzhůru dolů! Nejhlubší místa na Zemi skrývají mnohem víc než vrak Titaniku
Katastrofa ponorky Titan celému světu ukázala nový rozměr tajemnosti. I v době závratných technologických vymožeností se na Zemi najdou místa, která jsou lidstvu jako takovému stále velmi vzdálená. Hluboké oceánské říše, nekonečná hmota, poletují průsvitné ryby v doprovodu podivných pohupujících se květin více než cokoliv jiného připomínají mimozemský svět. A přece jsou na Zemi, hluboko v podzemí, takřka by se chtělo říct, že v podsvětí.
Internet: /1/ ScienceDirect.com, /2/ LiveScience.com, /3/ ucl.ac.uk, /4/ rmets.onlinelibrary.wiley.com /5/ FiveDeeps.com
DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA
- Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
- Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
- Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím
- Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
- Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Velká zábava však může být i poznávání z dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně
POZNÁTE JE? POZNÁTE MLÁDĚ NA OBRÁZKU?
NEJNOVĚJŠÍ DOBRÉ ZPRÁVY
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Cestovatelé, kteří navštívili všechny země světa. Jsou jich stovky
Dobré zprávy pro zemědělce: Vědci zkoumají, jak na efektivní ukládání uhlíku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
