Přeskočit na obsah

Neptun: Nejbouřlivější planeta Sluneční soustavy je plná tajemné energie

Tajuplný Neptun. Je to ta planeta za Uranem, o které toho víme jen velmi málo. Byla také objevena teprve nedávno, a to na základě matematických výpočtů. Existenci planety Neptun vypočítal francouzský astronom Urbain Le Verrier, v observatoři ji pak oficiálně potvrdil Johann Galla 23. září 1846.

Vesmírný obr nám lidem uniká

Astronomie řadí Neptun mezi tzv. obří planety, spolu s Uranem mají navíc zvláštní kategorii zvanou plynní obři. V poloměru je Neptun asi čtyřikrát větší než Země, v hmotnosti sedmnáctkrát, v objemu zabírá asi 57,7 Zemí, nám lidem je však příliš vzdálený. Pro lidské oko je tak Neptun neviditelný. Nachází se 4,5 miliard kilometrů daleko od Slunce. Poté, co byla ze seznamu planet vyřazena trpasličí planeta Pluto, je to také nejvzdálenější planeta naší soustavy.

Šest let se na Neptun detailně zaměřoval Hubbleův vesmírný dalekohled, v infračerveném spektru ho doplňoval i Spitzerův vesmírný dalekohled. Odhalily charakteristickou modrou barvu planety a něco o jejím složení v čele s vodním ledem. Název podle starořímského boha moře Neptuna je tak více než příhodný.

Vítr rychlejší než zvuk

O Neptunu díky moderní vědě víme také to, že zde rychlost větru dvojnásobně překonává rychlost zvuku. Slovy čísel, v extrémních bouřkách na Neptunu vítr duní rychlostí přesahující 2 000 kilometrů za hodinu. Ty nejsilnější pozemské supertajfuny jsou proti tomu s maximální rychlostí kolem 400 kilometrů za hodinu jen slabým vánkem.

Neptun je jistě tou nejbouřlivější a největrnější planetou Sluneční soustavy, ale o samotném původu neptunských větrů se vědci zatím jen dohadují. Těch dohadů kolem modré planety Neptun je však víc.

Video YouTube: Neptun, National Geographic

Ledová planeta, která překvapivě vyzařuje energii

Za celou éru kosmonautiky kolem planety Neptun prolétla jenom jedna sonda. Na krátký čas ji zachytila americká sonda Voyager, než na své cestě Sluneční soustavu opustila vstříc novým světům. Nejblíže se Voyager 2 Neptunu přiblížil 25. srpna 1989, kdy se ocitl ve vzdálenosti 5 000 km nad severním pólem planety. Při průletu objevil magnetické pole planety, změřil její velikost nebo rychlost rotace.

S Voyagerem 2 se také objevila polární záře Neptunu nebo tzv. Velká tmavá skvrna, kterou posléze zaměřil i Hubbleův vesmírný dalekohled.

Voyager 2 se dále zasloužil o objev šesti nových měsíců Neptunu. Vedle toho došlo na základě měření sondy také k upřesnění teploty ledové planety.

Zatímco vědci počítali s teplotou kolem −228 °C, sonda naměřila jen −218 °C. Začalo se tak uvažovat o vnitřním zdroji energie Neptunu, který je však více než cokoliv jiného velkou záhadou. Deset stupňů teploty navíc zatím vědci neumí vysvětlit. Jisté je, že tato energie musí mít nějaký zdroj. O jaký zdroj jde? To je otázka, která nemá jasnou odpověď, naopak planetě Neptun dodává na tajemnosti.

Planeta Neptun

Foto: Planeta Neptun, zdroj: Pixabay.com

O článku: Neptun: Nejbouřlivější planeta Sluneční soustavy je plná tajemné energie

ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE

Neptun: Nejbouřlivější planeta Sluneční soustavy je plná tajemné energie

Tajuplný Neptun. Je to ta planeta za Uranem, nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy, o které toho víme jen velmi málo. Byla také objevena teprve nedávno, navíc na základě matematických výpočtů, které provedl francouzský astronom Urbain Le Verrier. Existence planety Neptun v observatoři oficiálně potvrdil Johann Galla 23. září 1846.

Internet: universemagazine.com, livescience.com, solarsystem.nasa.gov, stoplusjednicka.com, rozhlas.cz

Literatura:

  1. Pokorný, Z., Švanda, M.: Planety. Praha: Aventinum, 2015. ISBN: 978-80-7442-056-6
  2. Dušek, J., Kolasa, M., Švanda, M.: Sluneční soustava dalekohledem. Praha: Aventinum, 2021. ISBN: 978-80-7442-122-8
  3. Dušek, J., Grygar, J., Pokorný, Z.: Náš vesmír. Praha: Aventinum, 2000. ISBN: 978-80-86858-65-4



Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *