![Bukový les](https://kocicinoviny.cz/wp-content/uploads/2023/11/Bukovy-les.webp)
Ilustrační foto: Bukový les, zdroj: Pixabay.com
Zachovat a chránit porosty ve Východním Krušnohoří starší 120 let a podpořit jejich biologickou rozmanitost je cílem nových principů aktivního lesnického managementu. V rámci vládního výjezdu do Ústeckého kraje je proto přímo na přírodně unikátní místo krušnohorských bučin přijeli představit ministr zemědělství Marek Výborný s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem a generální ředitel Lesů České republiky Dalibor Šafařík.
Rozmanitost v krajině
„Naším dlouhodobým cílem je zajistit co nejbohatší biologickou rozmanitost v krajině. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je ponechávat v lesích vhodné biotopové stromy, které umožňují život hmyzu, houbám a dalším mikroorganismům. Do roku 2025 proto Lesy České republiky označí v celé zemi 40 tisíc biotopových stromů.
Aby bylo biologicky cenné území Východního Krušnohoří ještě více chráněno, vytipovali lesníci na 250 hektarech porosty v hůře přístupném terénu, které zůstanou zcela bez zásahu člověka. Je důležité v oblasti odpovědně lesnicky hospodařit, a zajistit bezpečnost návštěvníků lesa, ale tam, kde je to možné, dát prostor přírodě,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
„Jsem rád, že resorty zemědělství a životního prostředí postupně nacházejí společnou řeč v ochraně cenných lesů Česka. Chceme posílit ochranu biodiverzity našich lesů, proto směřujeme k dohodě na přístupu k hospodaření a ochraně unikátních a cenných porostů bučin na svazích Krušných hor,” vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Následovat proto budou další společná jednání Lesů ČR, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. “Definitivním řešením pro tento lesní unikát, který mu zajistí kontinuální péči, vhodný management a ochranu, je připravované vyhlášení chráněné krajinné oblasti Krušné hory, která zdejší bučiny zahrnuje,“ dodává ministr Hladík.
Lesnický management
Lesy České republiky hospodaří pouze v části Východního Krušnohoří, a to podrostním a velmi šetrným způsobem. Staré porosty se tak přirozeně obnovují a díky lesnickému promyšlenému prosvětlování časem mladé stromky nahradí mateřské.
„Porosty tak zachováme, ale zároveň musíme vzhledem k jejich stáří a odpovídajícímu zdravotnímu stavu zodpovědně dbát na bezpečnost lidí, kteří lesy navštěvují nebo v jejich blízkosti žijí,“ řekl Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů ČR. Porosty ročně navštíví desítky tisíc lidí, přespolních i místních, a na sedmdesátikilometrové hranici přiléhají k soukromým pozemkům, domům, bytovým domům i podnikatelským objektům. Proto Lesy ČR v odůvodněných případech žádají a budou žádat státní správu lesů, tedy krajský úřad, o vydání omezení vstupu veřejnosti do porostů na dobu nezbytnou pro provedení rizikových těžeb a vyzývají ji k aktivní spolupráci při podobných situacích.
K lesnickému managementu patří i podpora biodiverzity. Lesníci tedy vytipovali ve Východním Krušnohoří prvních 250 hektarů, ve kterých do konce příštího roku přestanou lesnicky hospodařit, a lesy tak zůstanou bez zásahu člověka určené pouze k vědeckému pozorování samovolných přírodních procesů. První ze sítě lokalit vyhlásily Lesy ČR 20. září 2023. „Jsou vždy v méně přístupném terénu, a vyvrácené stromy tak nemohou nikoho bezprostředně ohrozit. Hranice bezzásahových oblastí v terénu označujeme informační tabulí,“ uvedl Dalibor Šafařík.
Program biotopových stromů
Lesy ČR také v září zahájily Program biotopových stromů. Díky jejich ponechání v porostech dostane příležitost k životu hmyz, houby a další mikroorganismy. „Do konce letošního roku označíme zelenou vlnovkou deset tisíc, do roku 2025 pak celkem 40 tisíc biotopových stromů, které budeme chránit. Ve Východním Krušnohoří už jsme začali,“ dodal Šafařík.
Pro zvyšování biologické rozmanitosti se vybírají především stromy velkých dimenzí, ale i kmeny a koruny s dutinami od ptactva, s trouchnivějícími dutinami na kmeni nebo koruně, silně rozbrázděnou kůrou, prasklinami a dalšími defekty. Místo jejich výskytu podnik zveřejní na www.lesycr.cz.
Tiskové oddělení MŽP
TISKOVÁ ZPRÁVA
KOČIČÍ NOVINY filtrují dobré zprávy. Zajímají nás i zprávy odjinud, dobré tiskové zprávy, pozitivní informace. Business nevynecháváme, ani PR články. Hledáme to dobré, také v oblasti komerčních sdělení, v komerční nabídce, především pokud jde o produkty a služby pro kočky, chovatele koček a milovníky zvířat obecně. Tento článek představuje právě Komerční sdělení, PR text. Nejde o redakční obsah, vznikl jako (tisková) zpráva odjinud.
![Kachna, ptáci test ban 820](https://kocicinoviny.cz/wp-content/uploads/2023/07/Kachna-ban.webp)
ZVÍŘATA A ROSTLINY
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy a ptáci v korunách… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Bělouši na dánském dvoře mají český původ. Národní hřebčín Kladruby je sem poprvé poslal již před 30 lety
Vědecký pokrok pádí vpřed, příroda je stále neprobádaná. Zatím známe méně než 20 % rostlin a živočichů
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
MALÁ DÁVKA RADOSTI
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Černobílá radost: Poprvé v historii se v Safari parku těší z těchto „ňuňu“ mláďat
Poznáte vzácné mládě? Má teprve 2 týdny a skvělé vyhlídky. Roztomilejší už být nemůže
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně
275+1 výraz kočičí tváře: Vědci to spočítali a popsali v detailní studii
Jak se kočka stala domácí? Proměna šelmy v mazlíčka zdaleka není tak romantická, jak by mohla být
Zima umí potrápit i kočky. Mají sice kožíšek, ovšem nebezpečí podchlazení jim hrozí také
![](https://kocicinoviny.cz/wp-content/uploads/2022/05/Posli.jpg)