Od roku 2002 nevzniklo za jediný měsíc tolik slunečních skvrn jako v červnu 2023. Slunce vytvořilo přes 160 slunečních skvrn, nejvíce za dvě desetiletí. Nové a nové sluneční skvrny se rodí drastickou rychlostí. Sluneční cyklus nabírá na intenzitě mnohem rychlejším tempem, než předvídala NASA a americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Kosmické počasí vyvolává obavy. Sluneční bouře, které se projevují právě jako temné skvrny na Slunci, totiž mohou zasáhnout i Zemi.
Tento sluneční cyklus je jiný
Nový sluneční cyklus, od počátku měření již 25., začal v prosinci 2019, kdy došlo k solárními minimu. Jeho počátek ohlásili vědci NASA a NOAA, kteří tzv. sluneční skvrny, spojované se silnější sluneční aktivitou, zkoumají spolu s Federální agenturou pro řízení mimořádných událostí a dalšími federálními agenturami. Využívají přitom údaje z World Data Center a Long-term Solar Observations na Královské observatoři v Bruselu./1/
Původní předpovědi počítaly s vrcholem slunečního cyklu v měsíčním počtu zhruba 125 slunečních skvrn. Dle aktuálních dat to vypadá, že se trajektorie dostane až ke 200 slunečním skvrnám měsíčně, uvádí server Space./2/„Současný sluneční cyklus vyvrcholí dříve a dosáhne vrcholu výše, než se očekávalo,“ uvedl pro server Live Science astrofyzik Alex James z University of College London./4/
Video YouTube: Solární bouře z pohledu NASA
Na co se připravit?
Sluneční erupce a výrony koronální hmoty, které charakterizují sluneční bouře a mohou do vesmíru chrlit světlo, ale i sluneční masu s obrovským množstvím energie, neohrožují jen kosmické programy, kosmické lodě a astronauty. Dokladem je nedávná silná sluneční erupce, která narušením vysokofrekvenčních rádiových signálů způsobila rozsáhlé výpadky rádia na americkém kontinentu. Sluneční bouře se projevují i zničenými satelity Starlink nebo explodujícími mořskými minami.
Nepříznivé vesmírné počasí jako intenzivní záblesky slunečního větru mohou proniknout magnetickým polem Země. Jeho částice pak v zemské atmosféře září jako fascinující polární záře. Na druhé straně způsobují problémy satelitům na oběžné dráze, ale mohou také narušit signály GPS nebo vyřadit z provozu elektrické sítě. Tak se stalo během nejintenzivnější sluneční bouře v historii, která se odehrála v roce 1859.
Tzv. Carringtonská událost během 10. slunečního cyklu na několik dnů ochromila telegrafní služby po celém světě. Dnes by taková bouře měla mnohem závažnější následky kvůli rozsahu elektricky napájených zařízení a systémů. Zasáhla by většinu z nich a způsobila katastrofu. Vzhledem ke sluneční aktivitě přitom vůbec není nereálná.
O ČLÁNKU: Sluneční bouře děsí i vědce. Slunce se nebezpečně blíží k maximu a blíž je i supersilný výbuch, jaký Země nezažila víc než 100 let
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Sluneční bouře děsí i vědce. Slunce se nebezpečně blíží k maximu a blíž je i supersilný výbuch, jaký Země nezažila víc než 100 let
Od roku 2002 nevzniklo za jediný měsíc tolik slunečních skvrn jako v červnu 2023. Nové a nové sluneční skvrny se rodí drastickou rychlostí. Sluneční cyklus nabírá na intenzitě mnohem rychlejším tempem, než předvídala NASA a americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Kosmické počasí vyvolává obavy. Sluneční bouře, které se projevují právě jako temné skvrny na Slunci, totiž mohou zasáhnout i Zemi.
Internet: /1/ ČeskáTelevize.cz, /2,3/ Space.com, /4/ LiveScience.com, /5/ SpaceWeather.com
VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, co se děje na Zemi…
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím
Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Dnes startuje velká konference The Mars Society. Rudá planeta má být pro všechny
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Zajímavý článek. Pokud je za současnou vlnou veder hlavně vysoká aktivita slunce, mohlo by to vysvětlovat, proč jsou tak velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. V případě vlivu pouze “globálního oteplování” bych čekal vyšší teploty i v noci.