Máme před sebou vrchol roku a Vánoce, kdy si miliony lidí po celém světě vánočními oslavami připomínají zrození Ježíše Krista. Ježíšek v jesličkách i všudypřítomné betlémy poukazují na termín, který však fakticky vůbec nebyl 24. či 25. prosince, dokonce to nebylo ani v prvním roce našeho letopočtu, jak by se mohlo zdát. Většina vědců se na tom shodne, na termínu Vánoc to však nic nemění.
Zavrhují je, přesto Křesťané vychází z pohanských zvyků
Termín 24., resp. 25. prosince si římskokatolická církev pro Vánoce vybrala pravděpodobně záměrně. Nutno podotknout, že datum Kristova narození, které dnes mylně spojujeme s pomyslným rokem nula, bylo stanoveno zpětně až v 6. století.
Křesťané vánočními svátky, oslavou zrození Ježíše Krista navázali na pohanské tradice zimního slunovratu, které vychází z oslav římského boha Saturnalia, jak popisuje Ignacia L. Götz ve své knize Ježíš Žid: Realita, politika a mýtus – osobní setkání.
Volba termínu Kristova narození se mohla uskutečnit a hluboce zarýt do tradic i proto, že přesný termín není znám. Otázka Kdy se narodil Ježíš? nemá jednoznačnou odpověď, ačkoliv existuje několik teorií.
Zmiňovaný Götz naznačuje, že se Ježíš mohl narodit někdy na jaře, protože jaro je přece obdobím zrození. Lidé v dobách, kdy se řídili přírodními cykly, plánovali svatby na podzim po sklizni, těhotenství pak vycházelo na zimu a porody na jaro.
Video YouTube: Skutečná Betlémská hvězda, dokument BBC (v angličtině)
Kristovo narození se dá v čase hledat podle vánočních symbolů, zejména podle tzv. Betlémské hvězdy. Na řadu pak přichází astronomie.
Pátrání po Betlémské hvězdě
Ježíšovo narození měla údajně ohlašovat Betlémská hvězda, stále však není zcela jasné, o jaký vesmírný úkaz šlo. Dle některých teorií mohla Betlémská hvězda na nebi představovat konjunkci planet Venuše a Jupiter. Ta by vytvořila nepřehlédnutelné světlo, jak se to mělo udát v červnu v roce 2 našeho letopočtu.
Kristus by se také mohl narodit v době významné konjunkce planet Saturn a Jupiter, která se odehrála v říjnu roku 7 našeho letopočtu (v roce 0007). Dá se to říct i jinak: Ten, kterého známe jako Ježíš Kristus, se reálně mohl narodit až sedm let po Kristu, jak upozorňuje server LiveScience./1/
V roli vánoční hvězdy se někdy skloňuje i slavná Halleyova kometa. Jako zářící objekt s ohonem se vánoční hvězda ostatně také nejčastěji zobrazuje. První takový obrázek však pochází až z počátku 14. století, kdy na fresce zvané Klanění králů namaloval nad jesličkami s novorozencem kometu s ohonem italský malíř Giotto di Bondone. Bylo to v kapli Scrovegni v Padově roce 1305, jak upozorňuje článek Akademie věd ČR. Malíř se přitom nejspíš inspiroval kometou, která byla v Evropě jasně viditelná čtyři roky před vznikem díla./2/
Pokud by narození Ježíše měla provázet právě Halleyova kometa, která se ke Slunci vrací každých 76 let, nebližší termín příchodu Spasitele by byl již v roce 12 před naším letopočtem./3/
Astronomové spekulují i o výbuchu supernovy, jenže toho by si museli všimnout zkušení starověcí astronomové či astrologové. A to se nestalo. Své slovo při hledání termínu narození Ježíše Krista mají i historikové, resp. historické doklady o králi Herodotovi./2/
LUXUSNÍ VÁNOCE?
Nejdražší vánoční strom zdobí diamanty
Narození Ježíše a smrt Heroda
Biblický příběh spojuje příchod Spasitele s králem Herodem Velikým, který se mu snažil urputně zabránit nechvalně proslulou akcí Vraždění neviňátek. Nařídil zmasakrovat všechny kojence v Betlémě a okolí. Rodině Ježíše se však podařilo uprchnout, zatímco král Herodos sám nedlouho poté zemřel. Dle římských historiků zemřel v roce 4 našeho letopočtu. Pokud budeme příběhu věřit, šlo by tedy i o rok zrození Krista./4/
Smrt Heroda Velikého před zrození Krista klade evangelium podle Matouše. Je tu však také Evangelium podle Lukáše, které je dává do souvislosti s římským sčítáním lidu. To se však dle historiků událo až v roce 6 našeho letopočtu. /1,4/
Ať to bylo v minulosti jakkoli, na současné sváteční atmosféře to nic neubírá. Přestože je termín zrození Krista fakticky nejasný, Betlémské světlo, vánoční hvězdy a všemožná světýlka každým rokem v prosinci mohutně září. Termín zimního slunovratu, který letos vychází na 22. prosince, je ostatně bez debat.
AUTORSKÝ ČLÁNEK
Kdy se narodil Ježíš? Nebylo to 24. ani 25., dokonce to nejspíš nebylo ani v prosinci
Máme před sebou vrchol roku a Vánoce, kdy si miliony lidí po celém světě vánočními oslavami připomínají zrození Ježíše Krista. Ježíšek v jesličkách i všudypřítomné betlémy poukazují na termín, který však fakticky vůbec nebyl 24. či 25. prosince, dokonce to nebylo ani v prvním roce našeho letopočtu, jak by se mohlo zdát. Většina vědců se na tom shodne, na termínu Vánoc to však nic nemění.
Autorský článek vytvořený člověkem, s vrnivou kočičí podporou samozřejmě. Při tvorbě článku nebyla jakkoli využita umělá inteligence AI. Čerpá především z dostupných internetových zdrojů a literatury:
- Trnková, K.: České tradice a zvyky. Praha: Studio Trnka, 2021. ISBN: 978-80-87678-93-0
- Tinková, E.: České svátky a tradice. Praha: Computer Media, 2012. ISBN: 978-80-7402-078-0
- Langhammerová, J.: Fenomény lidových tradic. Praha: Grada, 2021. ISBN: 978-80-271-3302-4
Internetové zdroje: /1/ LiveScience.com, /2/ AVCR.cz, /3/ ČeskáTelevize.cz, /4/ Lidovky.cz
VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím
Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Dnes startuje velká konference The Mars Society. Rudá planeta má být pro všechny
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…