Voda stará 6 milionů let: Nová studie objasňuje původ hlubinného jezera pod sicilskými horami

Zhruba před šesti miliony let se měl na největším ostrově Středozemního moře utvořit obrovský rezervoár sladké vody. Od té doby zůstává skrytá hluboko pod povrchem Hybleanského pohoří na jihu Sicílie. Vědci v nové studii prastarou podzemní vodu do detailu prozkoumali a vytvořili 3D model oblasti, který popisuje její pozoruhodný vývoj.

Sladká voda na mořském ostrově

Vědecký tým ve studii publikované v odborném časopise Nature Communications Earth & Environment odhaduje, že v hloubce 700 až 2500 metrů je pod horami vrstva s 17,5 kubickými kilometry vody. To je asi dvakrát více než v legendárním skotském Loch Ness./1/

Vzhledem k nedostatku vody na ostrově vědci doufají, že by ho nové objevy mohly zmírnit a inspirovat k dalším hlubokým průzkumům podzemních vod v jiných částech Středomoří.

Vznik prastaré zásobárny vody se přitom dle zmiňované studie datuje do období messinské salinitní krize před 7,2 až 5,3 miliony lety. Tehdy došlo k oddělení Středozemního moře od Atlantiku, když předtím došlo k zásadnímu nárůstu masy ledovců v Antarktidě./2/

Nedostatečný přítok do Středozemního moře spolu s vysokým výparem v suchém subtropickém podnebí vyústil ke zmizení většiny rozlohy tohoto a připojených moří. Zůstala tady jen poušť a extrémně slaná mrtvá jezera s hladinou až tři kilometry pod úrovní světového oceánu.

Než došlo k opětovnému zaplavení oblasti vodou z Atlantiku (proražením v místě dnešní Gibraltarské úžiny) asi po 270 tisících letech, infiltrovala dle vědců sladká dešťová voda zemskou kůru./1,2/

^{Video YouTube: Hlubinná voda pod sicilskými horami (v angličtině)}

Kde se pod horami vzala voda?

Voda se před šesti miliony lety měla hromadit ve vrstvě porézních hornin, které zafungovaly jako houba, jak pro LiveScience uvedl Lorenzo Lipparini, geovědec působící na Maltské univerzitě, Roma Tre University a Národním institutu geofyziky a vulkanologie.

Lipparini spolu se svými kolegy také hledal „potrubí“, které by vodu z deště a sněhu směřovalo do hlubin. Identifikovali ho jako Maltský sráz, 300 kilometrů dlouhý podmořský útes, který se táhne  na jih od východního okraje Sicílie. Voda se po srázu trhlinami dostávala hluboko pod povrch. Ještě během krize slanosti však údajně dle vědců také mělo dojít k zapečetění trhlin minerálním sedimentem. Tak voda zůstala na miliony a miliony let uvězněná v podzemí.

Bouřlivá Sicílie

Katastrofu globálních rozměrů, kterou byla v minulosti Messinská krize, dodnes svým jménem připomíná Messinská úžina. Ta odděluje italský kontinent a ostrov Sicílie. S částí Tyrhénského moře představuje Messinská úžina geologický zlom. I dnes se dramaticky hlásí o slovo v podobě zemětřesení a vulkanické činnosti.

Symbolem ostrova Sicílie je také Etna, 3340 metrů vysoká aktivní sopka s kruhovou základnou o průměru asi 40 kilometrů. Pod ostrovem se tak vedle klidné podzemní vody skrývá i energií nabité žhavé magma. To už je ale jiná (geologická) kapitola…

Internetové zdroje: /1/ Nature.com, /2/ Rozhlas.cz, /3/ LiveScience.com, /4/ Adventura.cz

---

MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO

VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ

O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT

Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…