Díky pokročilým technologiím máme k dispozici data z vesmíru přesnější než kdykoliv předtím. Z rádiových vln mise NASA Insight vědci získali i nejpřesnější měření rychlosti rotace Marsu, jaké kdy bylo provedeno. Zjistili z nich, že délka rotace planety se znatelně zrychluje a délka dne Marsu je tak každým rokem kratší. Otázka proč však zůstává nezodpovězená.
Den na Marsu je kratší a kratší
Den na Marsu, nazývaný také sol, je jen o 3 procenta delší než den na Zemi. Je dlouhý 24 hodin a 37 minut. Budeme-li však den na Marsu měřit s přesností na milisekundy, odhalíme, že se každým rokem zkracuje o tři čtvrtě milisekundy s tím, jak se stupňuje rotace planety. Takový závěr přinesla analýza dat mise NASA Insight a překvapivé zjištění, které vědci nedávno publikovali v časopise Nature./1,2/
Proč se to s Marsem děje? To je otázka, se kterou si vědecká komunita (zatím) neví rady. Může to souviset s přerozdělováním hmoty planety, způsobené hromaděním ledu na polárních čepičkách Marsu nebo změnami povrchu s průměrnou teplotou kolem -63 stupňů Celsia. Na pólech v zimě na Marsu teploty klesají dokonce až pod -150 stupňů, zatímco na rovníku v letní poledne lze zaznamenat i +20 stupňů Celsia.
Zkracující se rotace a otázky, které vyvolává, však není jedinou záhadou Rudé planety, která je přes svoji teplou barvu na povrchu nezvykle chladná. Rádiové vlny NASA přinesly i další otázky…
Video YouTube: Jak NASA využívá gravitační a rádiové vlny ke zkoumání planet?
Anomálie uvnitř planety
Data z rádiového signálu projektu inSight zvaná RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) se zaměřují také na jádro planety, které má v průměru 3 670 kilometrů oproti 6779 kilometrům, které planeta zabírá celkem. Kovové jádro z roztaveného železa obklopuje ne zcela pevný plášť, tzn. že by jádro mohlo být i menší, než se doposud vědci domnívali. Naznačují to i data RISE společně s tím, že jádro není dokonale kulovité.
Vědecký tým jádro popisuje označením vnitřní anomálie hmoty. „Údaje RISE naznačují, že tvar jádra nelze vysvětlit pouze jeho rotací,“ uvedl dle serveru Space Attilo Rivoldini z Královské observatoře v Belgii. „Tento tvar vyžaduje oblasti s mírně vyšší nebo nižší hustotou pohřbené hluboko v plášti,“ dodává k planetě, která je sice našim nejbližším kosmickým sousedem, ale stále skrývá mnohá tajemství./3/
Vědci také mají stále k dispozici množství dat RISE a mise inSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport), která sice byla ukončena na konci roku 2022, ale jejich analýza ještě zabere mnoho času. A možná odkryje ještě další záhady, které se kolem Marsu točí…
O ČLÁNKU: Co se to děje na Marsu? Planeta se dle dat NASA otáčí stále rychleji, vědci tápou proč
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Co se to děje na Marsu? Planeta se dle dat NASA otáčí stále rychleji, vědci tápou proč
Díky pokročilým technologiím máme k dispozici data z vesmíru přesnější než kdykoliv předtím. Z rádiových vln mise NASA Insight vědci získali i nejpřesnější měření rychlosti rotace Marsu, jaké kdy bylo provedeno. Zjistili z nich, že délka rotace planety se znatelně zrychluje a délka dne Marsu je tak každým rokem kratší. Otázka proč však zůstává nezodpovězená.
Internet: /1/ NASA.gov, /2/ Nature.com, /3/ Space.com, /4/ Stoplusjednička.cz
VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím
Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Dnes startuje velká konference The Mars Society. Rudá planeta má být pro všechny
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…