Díky pokročilým technologiím máme k dispozici data z vesmíru přesnější než kdykoliv předtím. Z rádiových vln mise NASA Insight vědci získali i nejpřesnější měření rychlosti rotace Marsu, jaké kdy bylo provedeno. Zjistili z nich, že délka rotace planety se znatelně zrychluje a délka dne Marsu je tak každým rokem kratší. Otázka proč však zůstává nezodpovězená.

Ilustrační foto: Planety Mars a Země, zdroj: Pixabay.com
Den na Marsu je kratší a kratší
Den na Marsu, nazývaný také sol, je jen o 3 procenta delší než den na Zemi. Je dlouhý 24 hodin a 37 minut. Budeme-li však den na Marsu měřit s přesností na milisekundy, odhalíme, že se každým rokem zkracuje o tři čtvrtě milisekundy s tím, jak se stupňuje rotace planety. Takový závěr přinesla analýza dat mise NASA Insight a překvapivé zjištění, které vědci nedávno publikovali v časopise Nature./1,2/
Proč se to s Marsem děje? To je otázka, se kterou si vědecká komunita (zatím) neví rady. Může to souviset s přerozdělováním hmoty planety, způsobené hromaděním ledu na polárních čepičkách Marsu nebo změnami povrchu s průměrnou teplotou kolem -63 stupňů Celsia. Na pólech v zimě na Marsu teploty klesají dokonce až pod -150 stupňů, zatímco na rovníku v letní poledne lze zaznamenat i +20 stupňů Celsia.
Zkracující se rotace a otázky, které vyvolává, však není jedinou záhadou Rudé planety, která je přes svoji teplou barvu na povrchu nezvykle chladná. Rádiové vlny NASA přinesly i další otázky…
Video YouTube: Jak NASA využívá gravitační a rádiové vlny ke zkoumání planet?
Anomálie uvnitř planety
Data z rádiového signálu projektu inSight zvaná RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) se zaměřují také na jádro planety, které má v průměru 3 670 kilometrů oproti 6779 kilometrům, které planeta zabírá celkem. Kovové jádro z roztaveného železa obklopuje ne zcela pevný plášť, tzn. že by jádro mohlo být i menší, než se doposud vědci domnívali. Naznačují to i data RISE společně s tím, že jádro není dokonale kulovité.
Vědecký tým jádro popisuje označením vnitřní anomálie hmoty. „Údaje RISE naznačují, že tvar jádra nelze vysvětlit pouze jeho rotací,“ uvedl dle serveru Space Attilo Rivoldini z Královské observatoře v Belgii. „Tento tvar vyžaduje oblasti s mírně vyšší nebo nižší hustotou pohřbené hluboko v plášti,“ dodává k planetě, která je sice našim nejbližším kosmickým sousedem, ale stále skrývá mnohá tajemství./3/
Vědci také mají stále k dispozici množství dat RISE a mise inSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport), která sice byla ukončena na konci roku 2022, ale jejich analýza ještě zabere mnoho času. A možná odkryje ještě další záhady, které se kolem Marsu točí…
O ČLÁNKU: Co se to děje na Marsu? Planeta se dle dat NASA otáčí stále rychleji, vědci tápou proč
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Co se to děje na Marsu? Planeta se dle dat NASA otáčí stále rychleji, vědci tápou proč
Díky pokročilým technologiím máme k dispozici data z vesmíru přesnější než kdykoliv předtím. Z rádiových vln mise NASA Insight vědci získali i nejpřesnější měření rychlosti rotace Marsu, jaké kdy bylo provedeno. Zjistili z nich, že délka rotace planety se znatelně zrychluje a délka dne Marsu je tak každým rokem kratší. Otázka proč však zůstává nezodpovězená.
Internet: /1/ NASA.gov, /2/ Nature.com, /3/ Space.com, /4/ Stoplusjednička.cz

VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…
A je to tu zase. Vědec z Harvardu tvrdí, že důkazy o mimozemšťanech máme na dosah
Podívejte se vzhůru! Padající hvězdy Perseidy letos září více než jindy. Právě tento víkend vrcholí
Rusko dobývá Měsíc. Sonda Luna-25 tady bude hledat vodu. Tento „skok pro lidstvo“ je gigantický
Vesmírný teleskop Jamese Weba a jeho ohromující mise: Pohlédnout do vesmíru dále a hlouběji než kdykoliv předtím
NASA ve vesmíru zaznamenala „srdeční rytmus“. Zvukový signál vyslala nečekaně sonda Voyager. Žije, radují se experti
K Zemi míří kometa. Má neobvyklý tvar lodi z Hvězdných válek a na rozdíl od jiných kolem sebe vrhá kryomagma

MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Roztomilost sama: Zoo Plzeň ukázala vzácný přírůstek. „Červený medvídek“ tady přišel na svět po letech čekání
Má pigmenty, které jinde v přírodě neuvidíte. Temný plodožravý pták se po dlouhých 14 letech rozmnožil na Svatém kopečku
Miloučký příběh masožravých papoušků v Zoo Praha: Mláďata adoptovali jejich vlastní rodiče
Patří mezi největší a nejagresivnější hady světa. A konečně se rozmnožili v Zoo Ostrava
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nobelova cena trochu jinak: Nejbizarnější výzkumy letos mj. reprezentují vědci, kteří „oživují“ mrtvé pavouky
Jeden z nejhorších invazivních druhů bolestivě kouše a napadá vše, co mu přijde do cesty. Agresivní mravenec už je v Evropě
„Gejzíry“ diamantů: Pohyb zemských desek nevyvolává jen sopečné erupce. Někdy může dle vědců na povrch chrlit i drahokamy
Vědci odhalují skryté podsvětí. V extrémních teplotách objevili zcela nový ekosystém plný bizarních tvorů
Vědci objevili nový druh démonického žraloka. Má bizarní zjev, trny, ale i „stoličky“ jako člověk
Nejsme tak hloupí, abychom využívali jen 10 procent mozku. Neurovědkyně vyvrací silně zažitý mýtus
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Snowshoe: Koťátka se rodí celá bílá, ale časem se zbarví. Vyroste z nich mohutná kočka s bílými „sněžnicemi“
Pozná kočka svého člověka? Samozřejmě, že ano. Hlavní roli však nehraje zrak
Že kočky nesnáší vodu? Najdou se i takové kočky, které vodu milují. Sphynx Cooper je láskou k vodě známý po celém světě
Kočka ví, jak pobavit. Video, ve kterém kočky sledují padající domino, má okamžitý antistresový efekt
Dřív nebo později to přijde. Dejte něco na stůl a čekejte… Kočka to shodí. Má k tomu své důvody. Znáte je?
