Doma je v pralesích Jižní Ameriky a podle Guinessovy knihy rekordů je s váhou přes 170 gramů, rozpětím nohou až 30 centimetrů a ostrými tesáky dlouhými 2,5 centimetrů největším pavoukem světa. V anglosaském světě ho nazývají Goliath Birdeater, tedy obří požírač ptáků, ovšem jeho jídelníček tvoří spíš ptačí vejce, ještěrky, žáby, cvrčci nebo malí savci. Ptáky zpravidla neloví, zato se nezřídka sám stává kořistí hadů, vos nebo lidí.
Jedlý, ale jedovatý pavouk
Jihoameričtí domorodci uvádějí, že má obří pavoučí „ptákožrout“ opékaný v banánových listech lahodnou chuť, která může připomínat krevety. Server Live Science také popisuje, že pavouk s českým jménem sklípkan největší (Theraphosa blondi, Latreille, 1804) spíše od člověka uteče, než zaútočí. Pavoučí „blondýna“, nesprávně nazývaná také tarantule, nemá dostatečně silný jed na to, aby člověku ublížila. „Neumřeš na to. Nejsou nebezpeční,“ uvedl dle Live Science řekl Ray Hale, arachnolog a místopředseda British Tarantula Society s tím, že kousnutí tohoto pavoučího obra s jehlovitými tesáky se dá přirovnat k vosímu bodnutí./1/
Vyděsit umí k smrti
Pavoučí Goliáš je však vybaven i další zbraní, kterou v případě nebezpečí útočí. Třením zadních nohou o břicho vystřeluje zvláštní chlupy s mikroskopickými háčkovitými štětinami. Tyto ostny se dostávají se očí, do sliznic a kůže, kde způsobují silné podráždění. „Je to extrémně bolestivé a svědivé,“ uvedl Piotr Naskrecki, entomolog a fotograf z Muzea komparativní zoologie Harvardské univerzity s tím, že ostny mohou v kůži zůstat i celé dny./2/
A ještě umí pěkně postrašit, to když tře předníma nohama o sebe. Vydává tak vysoký syčivý zvuk, hlasitý natolik, že je slyšet až do vzdálenosti bezmála pěti metrů. Hlasitá je ostatně díky velkým končetinám zakončeným ostrými drápy již chůze tohoto pavoučího obra. Cvakavý zvuk připomíná zvuk koňských kopyt.
Obří pavouk využívá také vizuální obranou strategii, když se staví na zadní nohy, aby ukázal své monstrózní tesáky, upozorňují na webu Smithsonian’s National Zoo & Conservation Biology Institute./3/
Video YouTube: Theraphosa blondi umí vyděsit
Jak se z pavouka stane „ptákožrout“?
Sklípkan největší spořádá téměř vše, co potká a co je menší než on. Přestože má osm očí, je však téměř slepý, což omezuje jeho lovecké schopnosti. Pohyb detekuje prostřednictvím vibrací na zemi a ve vzduchu, které zachycují jemné chloupky na břiše pavouka. Aktivní je především v noci, takže na ptáky opravdu narazí jen výjimečně.
Existují různé teorie o tom, odkud pochází jeho označení Birdeater, požírač ptáků. Pravděpodobně byl inspirován rytinou z devatenáctého století , která zobrazuje tyto pavoukovce hodující na ptácích. Arachnolog Hale vysvětluje, že název může souviset s příběhy starých průzkumníků Jižní Ameriky. Ty vznikly, když v hedvábně vystlaných pavoučích norách objevovali ptáčata. Ta však do zemního hnízda tarantule pravděpodobně spadla.
O ČLÁNKU: Největší pavouk světa má velikost štěněte. Říkají mu goliášský „ptákožrout“, ale ptáky požírá jen výjimečně
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Největší pavouk světa má velikost štěněte. Říkají mu goliášský „ptákožrout“, ale ptáky požírá jen výjimečně
Doma je v pralesích Jižní Ameriky a podle Guinessovy knihy rekordů je s váhou přes 170 gramů, rozpětím nohou až 30 centimetrů a ostrými tesáky dlouhými 2,5 centimetrů největším pavoukem světa. V anglosaském světě ho nazývají Goliath Birdeater, tedy obří požírač ptáků, ovšem jeho jídelníček tvoří spíš ptačí vejce, ještěrky, žáby, cvrčci nebo malí savci. Ptáky zpravidla neloví, zato se nezřídka sám stává kořistí hadů, vos nebo lidí.
Internet: /1,2/ LiveScience.com, /3/ Nationalzoo.si.edu, /4/ NationalGeographic.com
ZVÍŘATA A ROSTLINY
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy a ptáci v korunách… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Bělouši na dánském dvoře mají český původ. Národní hřebčín Kladruby je sem poprvé poslal již před 30 lety
Vědecký pokrok pádí vpřed, příroda je stále neprobádaná. Zatím známe méně než 20 % rostlin a živočichů
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Pravděpodobnost, že by se americký lesňáček objevil na anglickém dvorku, je mizivá. A přece se stalo
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
MALÁ DÁVKA RADOSTI
Narodil se císařským řezem, takže je to Císař. Miniprimát ze Zoo Olomouc se zatím drží máminy „sukně“
Už to začalo. V zoo hlásí první přírůstky. Tyto jsou z Jihlavy, původně z Uruguaye
Černobílá radost: Poprvé v historii se v Safari parku těší z těchto „ňuňu“ mláďat
Poznáte vzácné mládě? Má teprve 2 týdny a skvělé vyhlídky. Roztomilejší už být nemůže
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
Malý vodní brouk porušuje fyzikální zákony. Nová studie objasňuje, jak to dělá
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Největší zabiják a současně nejmenší africká kočka: Zoo v Utahu představuje mourovatou šelmičku
Kočky umí aportovat, a to bez výcviku. Dle nové studie to některé dělají spontánně
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Aragog zije