Doma je v pralesích Jižní Ameriky a podle Guinessovy knihy rekordů je s váhou přes 170 gramů, rozpětím nohou až 30 centimetrů a ostrými tesáky dlouhými 2,5 centimetrů největším pavoukem světa. V anglosaském světě ho nazývají Goliath Birdeater, tedy obří požírač ptáků, ovšem jeho jídelníček tvoří spíš ptačí vejce, ještěrky, žáby, cvrčci nebo malí savci. Ptáky zpravidla neloví, zato se nezřídka sám stává kořistí hadů, vos nebo lidí.
Jedlý, ale jedovatý pavouk
Jihoameričtí domorodci uvádějí, že má obří pavoučí „ptákožrout“ opékaný v banánových listech lahodnou chuť, která může připomínat krevety. Server Live Science také popisuje, že pavouk s českým jménem sklípkan největší (Theraphosa blondi, Latreille, 1804) spíše od člověka uteče, než zaútočí. Pavoučí „blondýna“, nesprávně nazývaná také tarantule, nemá dostatečně silný jed na to, aby člověku ublížila. „Neumřeš na to. Nejsou nebezpeční,“ uvedl dle Live Science řekl Ray Hale, arachnolog a místopředseda British Tarantula Society s tím, že kousnutí tohoto pavoučího obra s jehlovitými tesáky se dá přirovnat k vosímu bodnutí./1/
Vyděsit umí k smrti
Pavoučí Goliáš je však vybaven i další zbraní, kterou v případě nebezpečí útočí. Třením zadních nohou o břicho vystřeluje zvláštní chlupy s mikroskopickými háčkovitými štětinami. Tyto ostny se dostávají se očí, do sliznic a kůže, kde způsobují silné podráždění. „Je to extrémně bolestivé a svědivé,“ uvedl Piotr Naskrecki, entomolog a fotograf z Muzea komparativní zoologie Harvardské univerzity s tím, že ostny mohou v kůži zůstat i celé dny./2/
A ještě umí pěkně postrašit, to když tře předníma nohama o sebe. Vydává tak vysoký syčivý zvuk, hlasitý natolik, že je slyšet až do vzdálenosti bezmála pěti metrů. Hlasitá je ostatně díky velkým končetinám zakončeným ostrými drápy již chůze tohoto pavoučího obra. Cvakavý zvuk připomíná zvuk koňských kopyt.
Obří pavouk využívá také vizuální obranou strategii, když se staví na zadní nohy, aby ukázal své monstrózní tesáky, upozorňují na webu Smithsonian’s National Zoo & Conservation Biology Institute./3/
Video YouTube: Theraphosa blondi umí vyděsit
Jak se z pavouka stane „ptákožrout“?
Sklípkan největší spořádá téměř vše, co potká a co je menší než on. Přestože má osm očí, je však téměř slepý, což omezuje jeho lovecké schopnosti. Pohyb detekuje prostřednictvím vibrací na zemi a ve vzduchu, které zachycují jemné chloupky na břiše pavouka. Aktivní je především v noci, takže na ptáky opravdu narazí jen výjimečně.
Existují různé teorie o tom, odkud pochází jeho označení Birdeater, požírač ptáků. Pravděpodobně byl inspirován rytinou z devatenáctého století , která zobrazuje tyto pavoukovce hodující na ptácích. Arachnolog Hale vysvětluje, že název může souviset s příběhy starých průzkumníků Jižní Ameriky. Ty vznikly, když v hedvábně vystlaných pavoučích norách objevovali ptáčata. Ta však do zemního hnízda tarantule pravděpodobně spadla.
O ČLÁNKU: Největší pavouk světa má velikost štěněte. Říkají mu goliášský „ptákožrout“, ale ptáky požírá jen výjimečně
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Největší pavouk světa má velikost štěněte. Říkají mu goliášský „ptákožrout“, ale ptáky požírá jen výjimečně
Doma je v pralesích Jižní Ameriky a podle Guinessovy knihy rekordů je s váhou přes 170 gramů, rozpětím nohou až 30 centimetrů a ostrými tesáky dlouhými 2,5 centimetrů největším pavoukem světa. V anglosaském světě ho nazývají Goliath Birdeater, tedy obří požírač ptáků, ovšem jeho jídelníček tvoří spíš ptačí vejce, ještěrky, žáby, cvrčci nebo malí savci. Ptáky zpravidla neloví, zato se nezřídka sám stává kořistí hadů, vos nebo lidí.
Internet: /1,2/ LiveScience.com, /3/ Nationalzoo.si.edu, /4/ NationalGeographic.com
ZVÍŘATA A ROSTLINY
Opustíme-li svoji lidskou omezenost a zaměření na sebe, podíváme-li se kolem, objevíme úchvatný svět plný zázraků. Zaměříme-li se na další obyvatele této planety, zjistíme, jak fascinující jsou a kolik se toho od nich můžeme učit. Pozitivní působení skýtají i obyčejné pokojové rostliny, květiny, stromy a ptáci v korunách… zvířata na člověka fungují jako terapie, i jako pouhé obrázky přinášejí dávku radosti a potěšení. Potěšte se!
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Přepočet kočičího věku na ten lidský: Víte, jak stará je ve skutečnosti vaše kočka?
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Příběh neposedné kočky se zaječí srstí, která údajně pamatuje dobu faraónů. A stojí jako (menší) poklady z pyramid
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Mládě surikaty se musí narodit správné matce, jinak má minimální šanci přežít. Gang je gang
Mládě lemura má jeden klíčový úkol: Nepustit se. Až ho matka setřese ze zad, má další: Hrát si
Mládě klokana má jen pár centimetrů. Rodí se po 38 dnech a okamžitě se musí vydat na cestu
MALÁ DÁVKA RADOSTI
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze KOČICÍ NOVINY a vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Aragog zije