Přeskočit na obsah

Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím

Snímky vesmíru

Snímky vesmíru, zdroj: Canva.com

Plynný obr Uran představuje jiný svět, ovšem ani na Uranu nechybí polární ledové království, ostatně je také nejchladnější planetou Sluneční soustavy. Na rozdíl od Země nebo Marsu netvoří póly planety pevný led, ale mrazivé aerosoly vznášející se vysoko v uranské atmosféře. Právě ty zachycuje nový snímek Webbova vesmírného teleskopu, spolu s ohromujícími zářivými prstenci.

Druhý snímek Uranu

Letos jde o druhý obrázek planety Uran, které Vesmírný teleskop Jamese Weba (James Webb Space Telescop, JWST) zachytil. První, zveřejněný v dubnu, byl složený ze snímků zachycených na infračervených vlnových délkách 1,4 a 3,0 mikronů.

Nový obrázek přidává další vlnové délky, konkrétně 2,1 a 4,6 mikronů, aby poskytl mnohem úplnější přehled o sedmé planetě z slunce.

Epický snímek se zaměřuje na širší okolí planety, ve kterém svítí v infračerveném světle jasné prsteny, optika JWST dokonce vyřešila nepolapitelný, rozptýlený vnitřní Zeta-prsten.

Snímek zachycuje i mnoho z měsíců Uranu včetně těch, které jsou součástí samotných prstenců. Nepřehlédnutelné jsou zejména velké měsíce Uranu Ariel, Miranda, Oberon, Titania a Umbriel.

Uran prstence

Snímek JWST z 6. 2. 2023: Uran a jeho měsíce, credit: NASA, ESA, CSA, STScI. Image processing: J. DePasquale (STScI)

Ve středu zářivých prstenců je pak zmiňovaná severní polární oblast. Ale pozor, světlá skvrna, viděná jako bílá, není nejmrazivějším místem, jak by se mohlo zdát. Naopak, sice je stále mrazivá, ale je teplejší než její okolí. Představuje střed obrovské cyklonické bouře.

Uran prstence

Detailní snímek JWST z 6. 2. 2023: Uran a jeho měsíce, credits: NASA, ESA, CSA, STScI. Image processing: J. DePasquale (STScI)

Severní pól Uranu

Z neobjasněných důvodů je planeta Uran nakloněná o 98 stupňů k rovině ekliptiky, tedy rovině oběžných drah jiných planet naší Sluneční soustavy. Jeho severní polární čepice tak směřuje přímo k planetě Zemi (a také ke Slunci). Nabízí se proto optimální podmínky pro pozorování severního pólu, zvláště nyní před, severním letním slunovratem, který nastane v roce 2028.

Počasí v polární čepici Uranu je navíc aktuálně velmi horlivé, ač jsme stále na extrémně chladné planetě s průměrnou teplotou 53 K (−220 °C).

James Webb Space Telescop, JWST

Jeho vývoj trval více než 25 let a stál zhruba 10 miliard dolarů. Do vesmíru se s velkou pompou vydal na konci roku 2021. Do cíle vzdáleného více než 1,5 milionu kilometrů nad Zemí dorazil Vesmírný teleskop Jamese Webba 27. ledna 2022. Na gravitačně stabilní oběžné dráze kolem Slunce pak probíhalo testování a kalibrace, aby konečně 13. července 2022 dorazily z JWST první barevné snímky zvané Hluboké pole. Nabídly detailní pohled na vzdálené galaxie, stejně jako slavnostní snímky z léta 2023, kterými Webbův teleskop oslavil své první výročí.

AUTORSKÝ ČLÁNEK

Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím

,

Plynný obr Uran představuje jiný svět, ovšem ani na Uranu nechybí polární ledové království, ostatně je také nejchladnější planetou Sluneční soustavy. Na rozdíl od Země nebo Marsu netvoří póly planety pevný led, ale mrazivé aerosoly vznášející se vysoko v uranské atmosféře. Právě ty zachycuje nový snímek Webbova vesmírného teleskopu, spolu s ohromujícími zářivými prstenci.

Autorský článek vytvořený člověkem, s vrnivou kočičí podporou samozřejmě. Při tvorbě článku nebyla jakkoli využita umělá inteligence AI. Čerpá především z dostupných internetových zdrojů a literatury.

  • Dušek, J., Grygar, J., Pokorný, Z.: Náš vesmír. Praha: Aventinum, 2000. ISBN: 978-80-86858-65-4
  • Pokorný, Z., Švanda, M.: Planety. Praha: Aventinum, 2015. ISBN: 978-80-7442-056-6
  • Dušek, J., Kolasa, M., Švanda, M.: Sluneční soustava dalekohledem. Praha: Aventinum, 2021. ISBN: 978-80-7442-122-8

Internetové zdroje: /1/ NASA.com, /2/ Space.com, /3/ astronomia.zcu.cz

Vesmír test ban 820

VESMÍR

Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…


Norway Timelapse
Norway Timelapse
Norway Timelapse

VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ

Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.

Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.

O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT

Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *