Vnitřní jádro Země má být pevná koule složená převážně se železa a niklu s průměrem asi 2,5 tisíce kilometrů. Točí se uvnitř vnějšího jádra, které tvoří oceán roztavených kovů s tloušťkou přes 2 tisíce kilometrů. Kovy v nitru planety víří a vytvářejí tak magnetické pole, ovšem jak se magnetické pole vyvíjí v průběhu času, je tak trochu záhadou.
Jak se podívat dovnitř?
Stejně jako do nejtajemnějších hlubin vesmíru, člověk nemůže přímo nahlédnout ani do nejhlubšího nitra Země. Neexistuje způsob, jak se k zemskému jádru dostat. Vědci se proto pouze dohadují, jak peklo v podobě vířící směsi žhavého a tuhnoucího železa, niklu a dalších kovů vypadá. Dle nové studie publikované v časopise Nature pevné jádro Země dokonce ani nemusí být pevné, jak jsme si doposud mysleli, alespoň ne v celém svém objemu./1/
Vědci pod vedením seismologa z Univerzity v Utahu Keitha Kopera využili slabé ozvěny zemětřesných vln, které se odrážejí od zemského jádra směrem k povrchu, aby dospěli k překvapivému závěru. Data z dvaceti seismometrů, nastavených na měření zemětřesných vln o síle 2,7 nebo vyšší, které se mj. využívají i pro testování jaderných zbraní, odhalila, že hlubiny Země jsou rozmanitější, než se dosud odhadovalo.
Video YouTube: Cesta do nitra Země
Hledání jehly v kupce sena
„Zjištění naznačují, že vnitřní jádro, které každý rok roste asi o milimetr, jak kapalné vnější jádro tuhne, mohlo růst v dřívějších dobách historie Země rychleji. A co víc, uvnitř pevného jádra mohou být víry tekutého železa,“ uvedl v tiskovém prohlášení hlavní autor studie Keith Koper./2/
Vědci tak studií upozornili na mozaiku různých textur, která tvoří zemské jádro. Vzhledem k signálu, který měřili, když se vracel od vnitřního jádra, bylo přitom jejich bádání slovy Kopera jako hledání jehly v kupce sena./3/
Záhadný superiontový stav
Američtí vědci svou studií rozvrací zažité představy o tom, co máme pod nohama. Navazují tak na výzkum vědců z ústavu geochemie Čínské akademie věd (IGCAS), kteří již loni publikovali studii, ve které naznačili, že zemské jádro nemá ani pevné, ani kapalné nebo plynné skupenství. Využili přitom také seismické vlny, aby a základě počítačových simulací dospěli k závěru, že látky v jádru Země vytvářejí tzv. superiontový stav, kdy pevné a tekuté kovy provázejí i světelné částice./4/
O ČLÁNKU: Pevné jádro Země zase tak pevné není. Dle nové studie se v nitru naší planety víří tekuté železo
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Pevné jádro Země zase tak pevné není. Dle nové studie se v nitru naší planety víří tekuté železo
Vnitřní jádro Země má být pevná koule složená převážně se železa a niklu s průměrem asi 2,5 tisíce kilometrů. Točí se uvnitř vnějšího jádra, které tvoří oceán roztavených kovů s tloušťkou přes 2 tisíce kilometrů. Kovy v nitru planety víří a vytvářejí tak magnetické pole, ovšem jak se magnetické pole vyvíjí v průběhu času, je tak trochu záhadou.
Internet: /1/ Nature.com, /2/ EurekAlert.org, /3/ LiveScience.com, /4/ Phys.org
VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím
Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Dnes startuje velká konference The Mars Society. Rudá planeta má být pro všechny
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…