Americká raketa společnosti Firefly Aerospace vytvořila nový rekord, když do vesmíru vystřelila pouhých 27 hodin po odsouhlasení startu. Raketa nazvaná Alpha vyrazila do vesmíru z Vandenberg Space Force Base v Kalifornii 14. září 2023 ve 22:28 hodin místního času a k překvapení komunity zabývající se průzkumem vesmíru její start nebyl předem veřejně avizován, ani přenášen živě.
Mise Victus Nox
Raketa z planety Země hlasitě vyrazila v extrémně krátkém čase od vydání rozkazu amerických vesmírných sil, aby na oběžnou dráhu vynesla sledovací satelit a zahájila misi zvanou Victus Nox, v překladu z latiny „Dobýt noc“. Má udržet přehled o tom, co se děje v orbitálním prostředí.
„Úspěch Victus Nox znamená kulturní posun ve schopnosti našeho národa odradit agresi protivníka a v případě potřeby reagovat operační rychlostí, která je nezbytná k dodání rozhodujícího potenciálu našim válečným stíhačkám,“ uvedl v prohlášení dle serveru Space.com Michael Guetlein, zástupce vesmírných sil USA./2/
„Toto cvičení je součástí komplexní demonstrace takticky reagujícího systému. Dokazuje, že vesmírné síly Spojených států mohou rychle integrovat své schopnosti a budou reagovat na agresi, když jsou k tomu vyzvány v takticky relevantních časových liniích,“ dodal bojovně Guetlein./2/
Video YouTube: Start rakety Firefly Aerospace
Společnost Firefly Aerospace, která misi Victus Nox realizuje, se přitom již v říjnu 2022 zavázala, že v budoucnu dokáže vypustit satelit v neznámém bodě během intervalu kratšího než 24 hodin. Odpalovací tým tak bez ohledu na počasí musí aktualizovat software a trajektorii rakety, dostat satelit na odpalovací rampu, umístit ho do samotné rakety a dokonale zkontrolovat, že vše proběhne v pořádku.
Překvapení na nebi
I 27 hodin, které stačily k vypuštění prvního satelitu Victus Nox do vesmíru, byl rekordně krátký čas. Raketa vylétla do vesmíru rychleji než kterákoliv jiná. Vzbudila přitom pozornost obrovským oblakem výfuku, který bylo dle serveru LiveScience.com možné sledovat na vzdálenost více než 1600 kilometrů. Po rozptýlení mračna navíc na obloze zůstala rudá záře, znamení, že raketa vytvořila díru v ionosféře./3/
Ionosféra je částí zemské atmosféry, kde dochází k ionizaci plynů. Dle serveru Spaceweather.com se rozprostírá mezi 50 a 400 mil (80 a 645 kilometrů) nad zemským povrchem. Právě tam lze také pozorovat polární září jako přirozený světelný jev. Rakety, které v ionosféře uvolňují oxid uhličitý a vodní páru, tady prostřednictvím atomů ionizovaného kyslíku vyzařují světlo nepřirozeně. Vytvořená díra v ionosféře se však během několika hodin uzavře a dle magazínu LiveScience nezpůsobuje žádnou hrozbu pro lidstvo na zemském povrchu./3,4/
O ČLÁNKU: Raketa chce „dobýt noc“: Obrovský výfukový oblak při startu a rudá záře jako znamení díry v ionosféře
▼ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
Raketa chce „dobýt noc“: Obrovský výfukový oblak při startu a rudá záře jako znamení díry v ionosféře
Americká raketa společnosti Firefly Aerospace vytvořila nový rekord, když do vesmíru vystřelila pouhých 27 hodin po odsouhlasení startu. Raketa nazvaná Alpha vyrazila do vesmíru z Vandenberg Space Force Base v Kalifornii 14. září 2023 ve 22:28 hodin místního času a k překvapení komunity zabývající se průzkumem vesmíru její start nebyl předem veřejně avizován, ani přenášen živě.
Internet: /1/ Fireflyspace.com, /2/ Space.com, /3/ LiveScience.com, /4/ SpaceWeather.com
VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…
Webbův teleskop zachytil mizející galaxii. Nabízí pohled do prvopočátku celého vesmíru
Epické snímky Webbova teleskopu zachycují prstence Uranu jasněji než kdy předtím
Halleyova kometa se právě otáčí. Konečně startuje 38 let trvající cestu zpět k Zemi
Vědci se spletli. Nové výpočty upravují velikost Slunce a nutí k přehodnocení poznatků
Nová studie o Merkuru překvapuje: Nejmenší planeta naší soustavy se stále smršťuje
Dnes startuje velká konference The Mars Society. Rudá planeta má být pro všechny
MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Pořádná dávka roztomilosti ve Dvoře Králové: Malé mládě hrocha
Madagaskarská fosa nyní obývá i Pavilon šelem a plazů v Zoo Praha
Další pozoruhodný prvoodchov v Zoo Praha: Bércoun Petersův
Zoo Brno vrací do přírody sysly. Nová kolonie vzniká na Znojemsku
Zářivý prvoodchov v Zoo Brno: Tropická ještěrka dasie smaragdová
V celé Evropě ji chová jen Zoo Brno. Nyní se tam kriticky ohrožená duhovka rozmnožila
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nová vědecká stavebnice byla vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
Etika biobankingu v záchraně druhů
Každý přemýšlí, většinou až moc. Psychiatr nabízí jednoduchý trik, jak se zatěžujících myšlenek zbavit
Radost do života můžete vnést snadno a rychle hned teď. Stačí si položit jednu jedinou otázku
Česká věda opět ukazuje světu, jak na to, tentokrát v oblasti vodíkové dopravy
Lesy ČR staví nové útulny. Poutníci Českem jich potkají hned dvacet
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…