Až nedávno byly ze dna Pacifiku vyzvednuty pozůstatky vesmírného tělesa, které jako meteor CNEOS 2014-01-08 zasáhl Zemi již v roce 2014. Detekovala ho služba Catalina Sky Survey, ale vědci si ho v katalogu NASA Center for Near Earth Object Studies (CNEOS) všimli až v roce 2019. V té době šlo o tajný objekt. Americké ministerstvo obrany tajilo některá data o jeho trajektorii. Proto až v roce 2022 vědci potvrdili původ této horniny mimo Sluneční soustavu.

Ilustrační foto: Existují Mimozemšťané? Kdo ví? Ani ve 21. století nemají vědci jednoznačnou odpověď a pouze spekulují. Zdroj: Pixabay.com
Obyčejný meteor to není
Byla to právě zvláštní trajektorie a nezvykle vysoká rychlost 216 tisíc kilometrů za hodinu, se kterou bezmála metrový meteor CNEOS 2014-01-08 vstoupil do atmosféry, aby zaujal pozornost vědců. Právě tyto faktory posléze také vedly k potvrzení, že jde o prvního známého návštěvníka Země původem z mezihvězdného prostoru mimo naší galaxii, jak informoval server Space.com./1/
Ve studii zveřejněné na konci roku 2022 v časopise Astrophysical Journal mezihvězdný původ objektu dokázali slavný harvardský astrofyzik Avi Loeb a jeho kolega Amir Siraj. Loeb však šel ještě dál./2/
Co to tedy je?
Avi Loeb letos realizoval expedici v místě údajného dopadu meteoru CNEOS 2014-01-08 (známého také jako IM1), aby šokoval svými spekulacemi o tom, že podobně jako další známý mezihvězdný objekt Oumuamua by mohl být důkazem o mimozemských technologiích. Protože se pohyboval rychleji než naprostá většina objektů v blízkosti Slunce, usuzuje, že mohl spoléhat na určitý pohon.
To, co při pátrání po zůstatcích objektu harvardský profesor a jeho tým na dně Tichého oceánu objevili, přitom představují miniaturní kuličky ze slitiny oceli a titanu. Materiál pevnější než standardní materiál meteoritů budí spekulace o UFO.
„Fragmenty, 50 převážně kovových kuliček o průměru asi 0,1 až 0,7 mm, pravděpodobně pocházejí z objektu, který pochází mimo naši sluneční soustavu – na základě analýzy Loeba a bývalého studenta a také vědců z US Space Command,“ popisuje server Daily Mail a doplňuje citací z rozhovoru Loeba pro Fox News: „Tento objekt se pohyboval velmi rychle, rychleji než 95 procent hvězd v blízkosti Slunce, a také měl pevnost materiálu tvrdší než všechny horniny, které jsme za poslední desetiletí viděli v katalogu NASA.“ Dále uvedl, že pokud analýza ukáže známky toho, že IM1 byl zkonstruován, mohlo by to nabídnout důkazy o mimozemském životě./3/
Harvard astrophysicist Avi Loeb: We may be able to prove the existence of aliens within 28 days. He said that after finding debris in the Pacific Ocean, the debris is metal ingots that may have been made by aliens that landed on our planet, and there are 4 research institutions… pic.twitter.com/x7gn6HuPfD
— Matt Hatter (@2War7) August 5, 2023
Deník mezihvězdné cesty
Ve svém článku s podtitulem Deník mezihvězdné cesty na serveru Medium svůj objev Avi Loeb přímo popisuje, mj. uvádí:/4/
Jak poznamenal filozof Arthur Schopenhauer: „Veškerá pravda prochází třemi stádii: Za prvé je zesměšňována; za druhé, je násilně potlačována; a za třetí, je přijímána za samozřejmost.“
Naštěstí objev kuliček IM1 anomálního složení posouvá diskusi do třetí fáze. Vzhledem k tomu by někteří kolegové mohli přidat další fázi: „…a za čtvrté, řekl jsem to první.“
Existují mimozemšťané?
Harvardský fyzik věří, že bychom konečně mohli mít definitivní odpověď na otázku, zda existují mimozemšťané. Jeho tvrzení se však pochopitelně setkala ze skeptickou reakcí jiných vědců, kteří důkazy nepovažují za dostatečně silné a obvinili Loeba ze senzacechtivosti./5,6/
I kdyby Loeb v blízké budoucnosti předložil vědecké důkazy, jak nyní slibuje, s nejvyšší pravděpodobností vyvolají pochybnosti i tyto důkazy. Jasné odpovědi na otázky ohledně mimozemšťanů nebo UFO tak zatím stále zůstávají ve hvězdách (případně v tajných archívech, jak by se dalo spekulovat).
O ČLÁNKU:A je to tu zase. Vědec z Harvardu tvrdí, že důkazy o mimozemšťanech máme na dosah
▼ ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE
A je to tu zase. Vědec z Harvardu tvrdí, že důkazy o mimozemšťanech máme na dosah
Až nedávno byly ze dna Pacifiku vyzvednuty pozůstatky vesmírného tělesa, které jako meteor CNEOS 2014-01-08 zasáhl Zemi již v roce 2014. Detekovala ho služba Catalina Sky Survey, ale vědci si ho v katalogu NASA Center for Near Earth Object Studies (CNEOS) všimli až v roce 2019. V té době šlo o tajný objekt. Americké ministerstvo obrany tajilo některá data o jeho trajektorii. Proto až v roce 2022 vědci potvrdili původ této horniny mimo Sluneční soustavu.
Internet: /1/ Space.com, /2/ iop.org, /3/ DailyMail.com, /4/ Metro.co.uk, /5/ LiveScience.com

VESMÍR
Planeta Země je jenom miniaturním zrnkem v nekonečném prostoru vesmíru, který tvoří nespočet rozlehlých galaxií. Jenom naše galaxie obsahuje ohromnou řadu planet, hvězd a objektů, které nikdy nedokážeme zcela prozkoumat. Můžeme jen z povzdálí sledovat dechberoucí objevy astronomie nebo vesmírné expedice, se kterými můžeme objevovat Slunce, planety naší sluneční soustavy, blízké i vzdálené vesmírné objekty. Anebo také můžeme sledovat, aktuální dění na Zemi…
Podívejte se vzhůru! Padající hvězdy Perseidy letos září více než jindy. Právě tento víkend vrcholí
Rusko dobývá Měsíc. Sonda Luna-25 tady bude hledat vodu. Tento „skok pro lidstvo“ je gigantický
Co se to děje na Marsu? Planeta se dle dat NASA otáčí stále rychleji, vědci tápou proč
Vesmírný teleskop Jamese Weba a jeho ohromující mise: Pohlédnout do vesmíru dále a hlouběji než kdykoliv předtím
NASA ve vesmíru zaznamenala „srdeční rytmus“. Zvukový signál vyslala nečekaně sonda Voyager. Žije, radují se experti
K Zemi míří kometa. Má neobvyklý tvar lodi z Hvězdných válek a na rozdíl od jiných kolem sebe vrhá kryomagma

MALÁ DÁVKA RADOSTI PRO KAŽDÉHO
Světová rarita v Zoo Jihlava: Těší tady hned trojnásobný přírůstek výjimečných mláďat ze Šalomounových ostrovů
Tak něžný, až to bere dech: V Ostravě dělá radost malý sameček i jeho novopečená matka
Roztomilost sama: Zoo Plzeň ukázala vzácný přírůstek. „Červený medvídek“ tady přišel na svět po letech čekání
Má pigmenty, které jinde v přírodě neuvidíte. Temný plodožravý pták se po dlouhých 14 letech rozmnožil na Svatém kopečku
Miloučký příběh masožravých papoušků v Zoo Praha: Mláďata adoptovali jejich vlastní rodiče
Patří mezi největší a nejagresivnější hady světa. A konečně se rozmnožili v Zoo Ostrava
VĚDA (A PŘÍRODA) VÍ
Stále je co objevovat. Stále je co zkoumat. A tak zkoumáme, objevujeme, poznáváme. Fyzika, chemie a biologie. To je velká trojka věd, které přinášejí nové a nové poznatky. Přinášejí inspiraci a naději do budoucna, stejně jako technologie. Užitečnou zábavu však představuje i nahlížení do dalších vědních oborů, poznávání divů přírody, všech světa krás. I ty, stejně jako dobré zprávy, přinášejí KOČIČÍ NOVINY.
Naše nové články zkoumají vědecké objevy i divy přírody, zvířata divoká i domácí. Reportujeme o přírodním bohatství či bohatství přírody, sledujeme všechny poklady světa, ale i vesmírné dění, vše pro život v zenu.
Nobelova cena trochu jinak: Nejbizarnější výzkumy letos mj. reprezentují vědci, kteří „oživují“ mrtvé pavouky
Jeden z nejhorších invazivních druhů bolestivě kouše a napadá vše, co mu přijde do cesty. Agresivní mravenec už je v Evropě
„Gejzíry“ diamantů: Pohyb zemských desek nevyvolává jen sopečné erupce. Někdy může dle vědců na povrch chrlit i drahokamy
Vědci odhalují skryté podsvětí. V extrémních teplotách objevili zcela nový ekosystém plný bizarních tvorů
Vědci objevili nový druh démonického žraloka. Má bizarní zjev, trny, ale i „stoličky“ jako člověk
Nejsme tak hloupí, abychom využívali jen 10 procent mozku. Neurovědkyně vyvrací silně zažitý mýtus
O CHLUP LEPŠÍ ŽIVOT
Překročením prahu kočičí domácnosti se stáváte členy smečky a život je rázem o chlup lepší. O chlup lepší náladu kočky zajistí dokonce i na dálku. Ověřte si to skrze vrnivé kočičí povídání, články o kočkách…
Snowshoe: Koťátka se rodí celá bílá, ale časem se zbarví. Vyroste z nich mohutná kočka s bílými „sněžnicemi“
Pozná kočka svého člověka? Samozřejmě, že ano. Hlavní roli však nehraje zrak
Že kočky nesnáší vodu? Najdou se i takové kočky, které vodu milují. Sphynx Cooper je láskou k vodě známý po celém světě
Kočka ví, jak pobavit. Video, ve kterém kočky sledují padající domino, má okamžitý antistresový efekt
Dřív nebo později to přijde. Dejte něco na stůl a čekejte… Kočka to shodí. Má k tomu své důvody. Znáte je?
